Rumunsko bylo po vstupu do EU bráno jako země, která se nachází spíše na konci unijního pelotonu. Dnes už se ovšem v řadě ekonomických ukazatelů tento „chudý příbuzný“ ocitá nad průměrem zemí EU. Potvrzují to i aktuální data Eurostatu. Rumunsko je napřed také ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Země má velký potenciál především u solární energetiky. Toho si všímají i investoři ze zahraničí, mimo jiné z Česka.
Hrubý domácí produkt na obyvatele dosáhl v roce 2023 v Rumunsku hodnoty 78 procent z průměru EU (EU = 100 %). Přitom ještě v roce 2013 byl tento ukazatel na úrovni pouhých 55 procent. Rumunsko se tak, hned po Irsku, posunulo za poslední desetiletí ekonomicky nejvíce vpřed.
Současně má Rumunsko podprůměrnou míru nezaměstnanosti, která loni dosáhla 5,6 procenta (unijní průměr byl 6,0 procent). Pro srovnání – před deseti lety byla míra nezaměstnanosti na úrovni devíti procent.
Harmonizovaná inflace rumunské ekonomiky dosáhla v roce 2022 dvanácti procent, v roce 2023 pak hodnoty 9,7 procenta. A i přesto, že nárůst cen byl relativně rychlý, ve srovnání se zeměmi V4 (včetně SR a ČR) rostly ceny zboží a služeb v Rumunsku v uplynulých dvou letech pomaleji.
Veřejný dluh země za poslední dekádu sice vzrostl z úrovně 37,8 procenta HDP (v roce 2013) na 47,2 procenta HDP (v roce 2022). I přesto jde o nižší čísla v porovnání s průměrem EU (83,5 procenta z HDP), ale i ve srovnání se zeměmi V4. Nejnižší veřejný dluh měla v rámci V4 jen Česká republika, a to na úrovni 44,2 procent.
Rumunsko v první desítce zemí EU s největším podílem obnovitelných zdrojů
Co se týče energetiky, vojenský konflikt na Ukrajině zesílil tlak na energetickou soběstačnost EU. Eurostat v závěru roku 2023 zveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2022 pro celé území. A to jak celkově, tak i v případě hrubé spotřeby elektřiny.
Rumunsko se přitom v obou případech umístilo nejen nad průměrem EU, ale dokonce v top desítce zemí s největším podílem obnovitelných zdrojů. Celkově mělo Rumunsko podíl obnovitelných zdrojů 24,1 procenta, v případě hrubé spotřeby elektřiny elektřiny šlo o 43,7 procenta.
Odklon od fosilních zdrojů a orientace na obnovitelné zdroje má nejen ekologický, ale i ekonomický význam. Při energiích z obnovitelných zdrojů se často vedou diskuse související s jejich cenou. Pokud jde o výši nákladů spojených s výrobou elektřiny z různých zdrojů, přinesla zajímavé výsledky společnost Lazard.
Například náklady na výstavbu a provoz solárních a větrných elektráren v uplynulém desetiletí podle ní klesly až o 90 procent. A to díky technologickému pokroku a zefektivnění výroby. Výstavba a provoz solárních a větrných elektráren je tak výrazně levnější a návratnost investice podstatně kratší, než u ostatních zdrojů energie.
Elektřina vyráběná z fosilních paliv, hlavně z uhlí, je v porovnání s jinými zdroji dražší a nekonkurenceschopnou, a to především z důvodu emisních povolenek. Také náklady na výrobu elektřiny z jádra se už téměř 15 let zvyšují, především kvůli vyšším nárokům na bezpečnost.
Dozvuky Green Dealu
Kvůli ochraně životního prostředí se členské země unie zavázaly vyloučit ze svého energetického mixu uhlí, a to nejpozději do roku 2040 (většina zemí už do roku 2030). Proto už v současnosti vzniká díra na straně nabídky, kterou je možné vyplnit fotovoltaikou, větrnými turbínami nebo jinými zelenými zdroji.
Jednou z těchto zemí je i Rumunsko. Země schválila plán obnovy (National Recovery and Resilience Plan), který směřuje k cíli dosáhnout energetické transformace a odstavení uhelných elektráren do roku 2032.
Vzhledem k tomu, že Rumunsko v posledních letech už není soběstačné ve výrobě elektřiny (domácí produkce elektřiny nestačí na uspokojení poptávky) a například uhlí se chystá postupně odstavit, vzniká enormní tlak a prostor právě na investice do obnovitelných zdrojů energií a zajištění dostatečné kapacity ve výrobě elektřiny do budoucnosti.
V následujících letech tak Rumunsko bude muset vykrýt veškerý objem výroby energií pocházející z uhlí, ale i chybějící současnou kapacitu. Mělo by jít celkem o 4 až 5 GW.
Trh s obnovitelnými zdroji energie v Rumunsku je v současné době dynamický. Jeho aktivita s nárůstem instalovaného výkonu a počtu dokončených projektů OZE roste. Rumunsko zároveň patří mezi ty ekonomiky EU, které si stanovily ambiciozní cíle a úspěšně je plní. Navíc obnovitelné zdroje získávají dostatečnou finanční podporu ze strany státu.
Klíčovým obnovitelným zdrojem energie v Rumunsku by přitom mělo být v následujících letech a desetiletích slunce. Cílem této ekonomiky je, aby se solární energie v roce 2030 podílela na celkovém instalovaném výkonu téměř 30 procenty. V roce 2050 by pak měl podíl fotovoltaiky atakovat hranici 50 procent.
Vysoký solární potenciál
Rumunsko má na většině území příznivé podmínky, konkrétně vysoký osvit nad 1300 kWh/kWp. Má připravenou přenosovou soustavu a dostatečnou kapacitu na připojení do sítě. Země navíc disponuje dostatečným množstvím vhodných pozemků. Výstavba solárních parků je přitom velmi rychlá a jednoduchá oproti například výstavbě větrných parků nebo vodních elektráren.
Na investiční potenciál obnovitelných zdrojů energie vsadila i česká společnost WOOD & Company, když letos na jaře otevřela podfond WOOD SICAV Renewables nabízející investování od OZE. Jeho první akvizicí je fotovoltaická elektrárna právě na území Rumunska, konkrétně o výkonu 42 MWp.
„To, že jsme pro pilotní projekt šli do Rumunska i to, že se jedná právě o solární elektrárny, má svůj strategický význam. Rumunsko je z pohledu obnovitelných zdrojů ale i celkové ekonomické kondice perspektivní trhem. Podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě stoupá a díky plánovanému ukončení provozu uhelných elektráren bude dále nabývat na významu,“ říká Václav Kůla, investiční manažer WOOD & Company.
Jde o takzvaný ready-to-build projekt, kdy byla k dispozici všechna potřebná povolení a plány, a po květnovém podpisu kontraktu tak v červnu navázala fáze výstavby. Zkušební provoz se plánuje na začátek roku 2025. Strategickým partnerem projektu je společnost Solek, která se na výstavbě a provozu elektrárny bude podílet.