Americký výrobce čipů Intel nejméně o dva roky odložil výstavbu továren na čipy v německém Magdeburku a v polské Vratislavi. Firma aktuálně řeší ztráty a snižuje náklady. Na východě Německa, kde je vyšší nezaměstnanost, mělo díky Intelu vzniknout asi 3000 pracovních míst. Magdeburk se tak měl vedle Drážďan stát centrem čipového odvětví. Německo je podle polského deníku Gazeta Wyborcza rozhodnutím Intelu zklamáno i proto, že do průmyslové zóny, kde měla továrna vzniknout, už přitekla řada investic.
Původně největší světový výrobce počítačových čipů plánoval postavit ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dvě továrny na výrobu čipů. Slavnostní položení základního kamene se naplánovalo už na letošek. Firma investici odhadovala přibližně na 30 miliard eur (755 miliard korun). Německá vláda pak loni přislíbila projekt podpořit částkou 9,9 miliardy eur. To však zatím neposvětila Evropská komise.
Německo s Intelem stále počítá
Německý kancléř Olaf Scholz dnes zdůraznil, že Intel sice plán na stavbu továrny v Magdeburku odložil, ale stále s ním počítá. „Rozhodnutí odložit projekt v Německu o dva roky je rozhodnutím, které zahrnuje i záměr držet se ho,“ řekl Scholz. „Je pro nás důležité, abychom v tomto velmi nestálém podnikání v polovodičovém sektoru využili příležitosti a pomohli zajistit, že v Německu přesto dojde k dalšímu rozšíření už tak hlubokých kapacit,“ doplnil.
Podle německého ministra financí Christiana Lindnera by se nevyužité prostředky měly použít na sanování miliardové díry v německém státním rozpočtu. „Cokoli jiného by nebyla odpovědná politika,“ napsal. Dočasnému využití miliard určených na státní podporu Intelu pro překlenutí mezer ve státním rozpočtu je podle agentury DPA nakloněn i Scholz.
Německý ministra hospodářství Robert Habeck tvrdí, že se na strategii vlády nic nemění: „Koneckonců strategie není zaměřena na jednu společnost, ale na to, abychom měli ekonomickou jistotu, abychom měli v tomto kritickém průmyslovém odvětví určitou úroveň odbornosti i v Evropě a nebyli stoprocentně závislí na trzích jihovýchodní Asie.”
Se šéfem společnosti Intel Patem Gelsingerem telefonicky mluvil také sasko-anhaltský ministerský předseda Reiner Haseloff. Místní ministr hospodářství Sven Schulze s projektem stále počítá. „Společnost Intel je i nadále odhodlána projekt realizovat, i když se zpožděním. To je pro nás všechny důležitá zpráva,“ prohlásil pro DPA.
V Magdeburku se měly používat nejmodernější výrobní postupy, kterými chce Intel dohnat své úspěšnější konkurenty. Společnost se však potýká s finančními problémy, a proto byla nucena někde škrtat. Rozhodla se upřednostnit domácí trh. Gelsinger tak potvrdil investice v amerických státech Ohio, Arizona, Oregon a Nové Mexiko.
Odkládá se i obří investice v Polsku
Intel rozhodl také o tom, že dá na dva roky k ledu plány na výstavbu továrny v Polsku. Do projektu ve Vratislavi plánoval investovat 4,6 miliardy dolarů (104 miliard korun). Mělo jít o největší investici v Polsku za desítky let. A to s cílem vytvořit 2000 pracovních míst. Zde už Evropská komise Varšavě schválila i státní podporu za 7,4 miliardy zlotých (43,5 miliardy korun).
Současně Intel letos odložil práce na novém výzkumném a vývojovém centru ve Francii. Zmrazil také projekt továrny v Itálii. Gelsinger podle agentury Reuters v pondělí napsal zaměstnancům, že Intel získal jako zákazníka firmu Amazon Web Services (AWS), což je cloudová divize americké internetové společnosti Amazon. Budou společně investovat do vlastních návrhů čipů v rámci několikaleté dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Akcie Intelu po skončení pondělního obchodování na zprávu o chystaných změnách zareagovaly růstem zhruba o osm procent. Intel má však za sebou sérii prudkých propadů. Když na začátku srpna oznámil rozsáhlé propouštění a také to, že přeruší výplatu dividend, klesly jeho akcie nejvíce za 50 let.
Zdroj: ČTK, Newsgate