Výpadek elektřiny ze 4. července 2025 zasáhl zhruba milion odběrných míst a na několik hodin ochromil dopravu, průmysl i běžný život v Česku. Přestože šlo spíše o rozsáhlý výpadek než plnohodnotný blackout, odborníci upozorňují, že podobná událost je nejen technickou, ale i sociální a bezpečnostní výzvou.
„Hrají roli nejen výrobní kapacity, ale zejména schopnost okamžitě řídit spotřebu, přetoky a zdroje. Bez inteligentního řízení a distribuovaných flexibilních prvků dochází k destabilizaci v řádu minut. Chytré řízení zdrojů a spotřeby musí být v příštích letech standardem, nikoliv výjimkou,“ říká Lubomír Káňa, zakladatel a strategický ředitel Electree.
Podle krizových expertů může skutečný blackout vést k panice a ohrožení života. Znamenal by nejen ztrátu světla a vytápění, ale i zastavení internetového a mobilního signálu, nefunkční čerpací stanice, elektronické pokladny a výpadky chlazení potravin. Ohroženy jsou i bezpečnostní systémy a provoz jaderných elektráren. Historie ukazuje, že dlouhodobé výpadky mohou vést i k rabování a požárům, jak se stalo například v New Yorku v roce 2003.
Česká přenosová soustava je sice robustní, ale podle Václava Kůly, energetického experta a portfolio manažera Wood & Company, ale čelí rostoucím nárokům: stárnoucí vedení, přeshraniční výměny i proměnlivý charakter spotřeby kladou vyšší nároky na flexibilitu a řízení.
„Právě zde může hrát decentralizovaná výroba v kombinaci s akumulací sehrát pozitivní roli – umožňuje část zátěže rozprostřít v čase i prostoru a přispět ke stabilnějšímu a odolnějšímu systému. Budoucnost sítě bude stát na digitalizaci, rychlejší adaptaci a aktivní roli všech účastníků trhu,“ vysvětluje Václav Kůla.
Podle odborníků se mohou lidé na podobné situace připravit i v rámci vlastní domácnosti. Je dobré mít dostatečné zásoby vody, trvanlivé potraviny, léky a hygienické potřeby. Pomoci pak může i různé vybavení – hodí se zdroj světla a způsob, jak komunikovat s okolím – pomůže rádio na baterie nebo ruční pohon pro příjem nouzových zpráv. Jako zásobárna energie pak poslouží powerbanka.
Největší blackouty v historii:
- Indie (2012) – největší blackout v historii postihl přes 600 milionů lidí. Výpadek trval několik dní a ochromil dopravu i průmysl.
- USA – New York (2003) – výpadek zasáhl 50 milionů lidí. Během 24 hodin bylo vyrabováno přes 1600 obchodů a vzniklo více než 1000 požárů.
- Itálie (2003) – blackout postihl celou zemi, včetně Říma, a trval až 12 hodin.
- Brazílie (1999) – výpadek elektřiny ovlivnil 97 milionů lidí kvůli poruše v přenosové soustavě.
- Filipíny (1990) – výpadek trval několik dní a způsobil rozsáhlé problémy v zásobování vodou a potravinami.
Obecně se úřady i odborníci shodují, že především platí pravidlo zůstat v klidu, nepanikařit a sledovat pokyny krizového štábu nebo místních úřadů. Po obnovení dodávek doporučují kontrolovat spotřebiče, sledovat informace o bezpečnosti vody a potravin a vyhodnotit, co zlepšit pro příště.
Podrobnější informace poskytují úřady například na portálu krizového řízení HZS nebo ve vládní brožuře pro krizové situace. Na možnost blackoutu reagovaly i některé e-shopy, například prodejce 4camping, které zavedly speciální tematické sekce na svých webových stránkách.