Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše začalo před volbami děsit investory na pražské burze. Neustále přichází s novými a “vylepšenými” čísly, za kolik by jeho případná budoucí vláda vykoupila od minoritních držitelů akcie energetického giganta ČEZ. Pro mnohé voliče jde o líbivý návrh – zlevníme vám elektřinu a zatopíme nenasytným investorům. V čem je ale tento populistický návrh nebezpečný a jaký by mohl mít dopad na pražskou burzu? Více už napoví komentáře analytiků.
V souvislosti s výkupem akcií zmínil naposledy Andrej Babiš včera v Insider podcastu částku 500 korun za akcii (snad v žertu), pár dní předtím padlo z úst místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka číslo 1550 korun za akcii. Celkové náklady na vykoupení drobných akcionářů ČEZ pak Havlíček odhaduje na 250 miliard.
Analytici se shodují v tom, že by případné zestátnění ČEZ nepřineslo téměř žádná pozitiva, spíše naopak. Výrazně negativně by do tato akce mohla dopadnout na pražskou burzu i dlouhodobé minoritní akcionáře. Současně by odkup poškodil reputaci Česka mezi zahraničními investory. A největší dopad by byl na veřejné finance, protože samotný odkup by stál stovky miliard korun, které by mohly chybět jinde.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je důležité rozlišovat dobrovolnou nabídku a tzv. squeeze out procesem. “Dobrovolná nabídka je veskrze pozitivní věc, kdy si každý akcionář může rozmyslet, zda si akcie ponechá, nebo je prodá. Stát by měl takto postupovat až do získání 90 procent. Následný nucený prodej už rozhodně pozitivní věc není, tedy minimálně z pohledu minoritních akcionářů, kteří prodat nechtějí,” vysvětluje Jiří Tyleček.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal zase zdůrazňuje, že vykoupení akcií by znamenalo kompletní a nevratné podvolení ČEZ politikům, a to i každé budoucí koalici. “Místa ředitele ČEZ, několika zástupců ředitele a členy dozorčí rady by byla jen pro věrné straně a vládě. Dojednávání o koalici a změna vlády by vždy znamenalo velmi složitá vyjednávání,” míní Radim Dohnal. ČEZ by se tak stal zejména politickým a marketingovým nástrojem pro každou v budoucnu vládnoucí stranu.
Také dle slov Jakuba Marcolly, investičního specialisty WOOD & Company, by to pro samotný ČEZ pravděpodobně znamenalo změnu kapitálové struktury, větší zadlužení a vyšší riziko, že řízení firmy bude podléhat více politickým než ekonomickým zájmům. “To by mohlo omezit schopnost společnosti realizovat klíčové investice, které se mohou projevit později v hospodaření společnosti,” říká Jakub Marcolla.
Rozhodující slovo má stát ve firmě už teď
Z pohledu fungování by ale společnost ČEZ nedostála velkých změn, myslí si analytik XTB Jiří Tyleček: “Už nyní se v podstatě chová bez ohledu na minoritní akcionáře, stát má rozhodující slovo ve všem. Samozřejmě by ji ale odkup ovlivnil z pohledu financí, snížením transparentnosti i efektivity.”
Pro dlouhodobé minoritní akcionáře by však zestátnění ČEZ byla špatná zpráva, uvádí Jakub Marcolla z WOOD & Company. ČEZ je vlajkovou lodí pražské burzy a jedná se o stabilní firmu se stabilní dividendou. Přesto by podle něj pro minoritní akcionáře mohl být výkup v krátkodobém horizontu lákavý. “Pokud by stát nabídl výrazně nadtržní cenu, investoři by mohli na spekulaci vydělat. Na druhou stranu zde existuje vysoké riziko, že k odkupu nakonec nedojde, nebo že nabízená cena bude nižší, než politici slibují,” dodává Jakub Marcolla.
Jiří Tyleček připomíná, že přínos odkupu není jednoznačný a vidí u něj řadu negativ i pozitiva pro všechny důležité subjekty. “Efektivita státních firem je zpravidla nižší než soukromých. ČEZ se může stát firmou trafik a politických šmelin, která bude poskytovat dražší služby s vyššími náklady. Na druhou stranu považuji stavbu nákladných jaderných zdrojů pod taktovkou státu za nejvýhodnější řešení,” doplňuje analytik XTB.
Někteří minoritáři by podle něj mohli být spokojeni s nabídkou s prémií 10 až 20 procent nad aktuální tržní cenu. “Ovšem další, kteří by si z nějakého důvodu chtěli akcie ponechat, by z takového vývoje radost neměli. A pražská burza by na odchodu ČEZ jednoznačně prodělala,” dodává Jiří Tyleček.
Pražskou burzu by odchod silného titulu citelně zasáhl
Právě pražská burza by mohla být jedním z největších poražených. ČEZ totiž patří k nejtěžším vahám indexu PX, tvoří přibližně jeho pětinu. Stažení akcií by podle Tylečka srazilo likviditu trhu, indexovou reprezentaci i atraktivitu ČR pro zahraniční kapitál.
I Jakub Marcolla z WOOD & Company zdůrazňuje, že by došlo k celkovému snížení atraktivity Prahy jako finančního centra, a oslabil by se už tak omezený význam domácí burzy. “Negativně působí také samotný signál, že politicky motivované zásahy do veřejně obchodovaných firem jsou v Česku možné, což by ještě více odradilo zahraniční investory,” vysvětluje Marcolla.
Současně by bylo třeba počítat s omezením dividendy. Ta v roce 2024 dosáhla hodnoty 28 miliard korun, z čehož většina zamířila do státního rozpočtu. “ČEZ by kvůli odkupu musel výrazně zvýšit svoje zadlužení a jelikož by společnost byla státní, jednalo by se jen o “převlečené” zadlužení nás všech. Navíc by stát přestal dostávat dividendu, z které si každoročně zvykl státní rozpočet krmit,” varuje Jiří Tyleček.
Kritický je Radim Dohnal i k možné realizaci podle něj populistického plánu dotované ceny energií pro domácnosti. Následně by totiž mohly vznikat distorze na maloobchodním trhu. “Dodavatelé elektřiny by se této ceně museli nějak přizpůsobit (i když jimi nakupovaná elektřina by byla výrazně dražší) a domácnosti by si najednou pořizovaly nové „domácí“ spotřebiče jako sušičky, pěstírny THC a CBD, sauny, bazény. Tedy budoucí importní pozice ČR v elektřině by se ještě zhoršila. Domácnosti by neměly motiv realizovat úspory,” uzavírá analytik Capitalinked.com.
