Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v uplynulém roce zvýšila o 115 procent na hodnotu 95 000 dolarů (zhruba 2,3 milionu korun) krátce před Štědrým dnem. V prosinci přitom dosáhl historického maxima 106 000 dolarů. Po mírném propadu by cena bitcoinu měla na začátku příštího roku podle expertů dál růst až ke 125 000 dolarů.
Celková kapitalizace kryptoměnového trhu na konci roku dosáhla na téměř 3,7 bilionů dolarů. Jde o úroveň srovnatelnou s největší společností světa Apple. Přes dva biliony pak tvoří pouze bitcoin.
Rok 2024 byl pro bitcoin podle ředitele Bit.plus Martina Stránského mimořádně významný jak z hlediska jeho tržní hodnoty, tak i politického přijetí. V průběhu roku zaznamenal výrazný růst, přičemž v březnu dosáhl nového maxima přes 73 000 dolarů. Tento milník byl spojen se schválením bitcoin ETF ve Spojených státech, což výrazně přispělo k jeho legitimizaci na tradičních finančních trzích. Ke konci roku pak překonal hranici 100 000 dolarů. Růst byl podpořen zejména zvýšeným institucionálním zájmem a očekáváním příznivější regulace kryptoměn a také volbou Donalda Trumpa prezidentem Spojených států. Trump se profiluje jako příznivec kryptoměn.
„Zájem o bitcoin vzrostl také v Česku. Meziročně se ke konci prosince zvýšily prodeje bitcoinu v rámci Bit.plus o 80 procent. Sněmovna také schválila nový zákon o digitalizaci finančního trhu, který má zavést pravidla regulace trhu s kryptoaktivy a přinést lepší ochranu spotřebitelům. Na trh má dohlížet Česká národní banka. Zákon má ještě projednat Senát. Stanovuje například požadavky na odbornou způsobilost,“ dodal Martin Stránský.
Halving: Nabídka bitcoinu se každým rokem snižuje
V dubnu pak podle analytika Purple Trading Petra Lajska přišel další očekávaný okamžik, kterým byl halving neboli půlení. Po půlení bitcoinu je odměna pro těžaře poloviční. Tento fenomén nastává každé čtyři roky a díky němu se nabídka bitcoinu stále snižuje, což by mělo zajistit jeho vzácnost. Aktuálně je v oběhu již přes 19 milionů bitcoinů, celková nabídka by měla dosáhnout na 21 milionů. V oběhu je tak za 15 let již 90 procent všech bitcoinů, zbylých deset procent bude na trh uvolňováno až do roku 2140.
„Hlavní událostí roku však byly volby ve Spojených státech, kde republikánská strana, zastánce podpory kryptoměnového odvětví, získala prezidentské křeslo i většinu v Kongresu. Tím se USA podle slov nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa zavázaly stát lídrem v oblasti kryptoměn a blockchainových technologií. Úspěch republikánů odstranil poslední významné překážky pro další rozvoj tohoto odvětví,“ podotkl analytik Wood&Company Tomáš Kacerovský.
Výhra Trumpa byla podle Lajska živou vodou i pro ostatní kryptoměny. S Trumpem je vysoce spojován Elon Musk. Jeho oblíbená kryptoměna dogecoin pak od začátku roku vzrostla o 300 procent, většinu zisků nabrala právě po volbách. Téměř 300 procent také v roce 2024 získal ripple, který díky uvolenění regulatorního tlaku a růstu adopce opět získal na popularitě. Mohlo by se navíc jednat o dalšího kandidáta na ETF fond. Zklamáním pro někoho může být druhá největší kryptoměna ethereum, která od začátku roku vzrostla jen o 60 procent. O ETF fondy na ethereum není zdaleka tak velký zájem jako u bitcoinu, ethereu navíc rybník tak trochu vypálila solana. Její cena od začátku roku vzrostla o 100 procent díky růstu obliby memecoinů. Mnoho z nich je založeno právě na Solaně díky její technologické výkonnosti a nízkým poplatkům.
Rok 2025 může být podle expertů pro kryptoměny opět pozitivní, Donald Trump by se měl postarat o ideální prostředí. Zavedení státního rezervního fondu by pak mohlo bitcoin posunout na nová historická maxima. Příští rok také podle Kacerovského slibuje zrychlenou adopci blockchainu tradičními finančními institucemi a korporacemi.