Češi za posledních deset let zdvojnásobili svůj finanční majetek, a stále častěji sahají po investičních nástrojích. Ne se všemi jsou ale při zpětném pohledu stejně spokojeni. Nejčastěji si Češi chválí fondy, akcie a dluhopisy, nejméně spokojeni jsou se stavebním spořením. Jen velmi malý podíl respondentů lituje svého rozhodnutí investovat, více než pětinu naopak mrzí, že neinvestovali dříve a mnohem více. Vyplývá to z průzkumu Banky CREDITAS realizovaného agenturou Ipsos.
„V posledních pěti letech jsme zažili období na naše poměry velmi vysoké inflace, kterou nepokryly ani zvýšené úrokové sazby na spořicích účtech. Výkonnost akciových indexů byla ve srovnání s tím násobná. Logicky se proto zájem domácností začal posouvat k investicím,“ říká hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek.
Peníze vložené v lednu 2020 na termínovaný vklad s průměrným úročením by podle Dufka do současnosti vynesly 22 procent. Index Eurostoxx se přitom zhodnotil o 56 procent, index S&P 500 o 115 procent a pražský PX dokonce o 138 procent.
V praxi u aktiv domácností klesá podíl hotovosti a depozit a roste podíl fondů, dluhopisů a akcií. Význam penzijního spoření, investičního životního pojištění a stavebního spoření v rámci finančního portfolia domácností setrvale klesá.
Jednoznačným vítězem jsou při zpětném pohledu na vlastní zkušenosti s finančními produkty fondy s Investičním Happy Indexem (IHI) 15, tedy s 15 spokojenými na jednoho nespokojeného. Hned za nimi jsou akcie a dluhopisy s indexem 13 a další aktiva s indexem 7. Překvapivě nižší poměr je u kryptoměn (5), kde je zároveň značná část lidí, kteří investovali bez hlubší znalosti. Penzijní produkty (4) a životní pojištění (3) patří ve zpětném pohledu k problematickým a nejhůř dopadlo stavební spoření s indexem 1, což znamená, že každý druhý klient svého rozhodnutí lituje. Nižší spokojenost nejspíš souvisí s nižším zhodnocením.
„Zajímavé je, že ženy u investic do fondů, akcií či dluhopisů hodnotí svá investiční rozhodnutí s odstupem času pozitivněji než muži. U kryptoměn a dalších alternativních aktiv je poměr opačný, vyšší míru spokojenosti zde uvádějí muži,“ podotýká ředitelka retailového bankovnictví Banky CREDITAS Ivana Pícková. Za zmínku podle ní stojí také to, že oblíbenost investičních nemovitostí, které jsou však už pro řadu lidí nedostupné, vede stále více investorů k tomu, že místo přímého nákupu volí nemovitostní fondy.
Velké rozdíly v investování jsou také napříč generacemi. Lidé do 30 let zkoušejí téměř vše a mají největší zkušenost s akciemi či dluhopisy (54 procent) a vysokou s fondy (38 procent). Zkoušejí i krypto, ale poměr spokojených je tu horší než průměr (6:1). Skoro polovina zástupců střední generace (31-54) investovala do akcií a dluhopisů s vysokou mírou spokojenosti. U starší generace (55+) je vidět vyšší podíl konzervativních nástrojů, jako je penzijní spoření, velmi oblíbené jsou u ní také podílové fondy, neholdují ale kryptu ani alternativním aktivům.
Rozvoj investování v čase podpořily klesající úrokové sazby a zejména vlastní pozitivní zkušenost, kterou investoři postupně získávají. Průzkum ukazuje, že těch, kteří by investovali bez znalostí nebo byli následně zklamáni, je jen velmi málo. Z českých střadatelů se postupně stávají investoři, kteří dokážou své peníze zhodnocovat lépe než na bankovních účtech, a přibližují se tak svým západním protějškům. „Češi obecně investují později a opatrněji, než by měli. Výsledkem je, že u fondů, akcií a dluhopisů zhruba každý pátý konstatuje, že měl investovat více nebo dřív,“ uzavřela Pícková.