Bankovní rada České národní banky na dnešním pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na hodnotu 5,75 %, tedy nejníže od června roku 2022. Tento výsledek byl v souladu s naším i tržním očekáváním, čemuž odpovídá i reakce finančního trhu, která byla veškerá žádná, uvedl ve svém komentáři hlavní ekonom CYRRUS Vít Hradil.
Na bližší odůvodnění dnešního rozhodnutí si budeme muset počkat do 15:45, kdy začíná tisková konference guvernéra Aleše Michla. Již nyní ovšem můžeme spekulovat, co bankéře k tomuto rozhodnutí vedlo.
Tuzemská spotřebitelská inflace vykázala v únoru letošního roku hodnotu 2,0 % a poprvé od prosince roku 2018 tak dosáhla kýženého cíle centrální banky. Za normálních okolností by pro její udržení na těchto hodnotách teoreticky měly stačit úrokové sazby v rozmezí 3 až 3,50 procenta a z tohoto pohledu se tedy může stávající nastavení měnové politiky jevit jako přehnaně přísné. Této intepretaci nahrává i momentální nevalná kondice české ekonomiky, kterou patrně kvitují výhradně zastánci ekonomického „nerůstu“, všem ostatní spíše způsobuje vrásky na čele. Přesto nepovažujeme přímo za chybu, že bankéři nebyli ve svém dnešním rozhodnutí odvážnější a sazby nesnížili důrazněji.
„Zaprvé, inflace sice dosáhla hodnoty 2,0 %, ovšem je velmi pravděpodobné, že v průběhu roku zamíří opět o něco výše, a to i v optimistickém scénáři. Do hry totiž bude vstupovat efekt srovnávací základny z loňského roku, který v únoru inflaci snižoval, v jiných měsících ji naopak zvýší. Velký podíl na uklidnění inflace navíc momentálně mají nepředvídatelné položky, kam patří například potraviny, které tradičně vykazují vyšší volatilitu a stejně dobře jako nyní potěšily, mohou v brzké době naopak zazlobit,“ uvedl ekonom a dodává „Jádrová složka inflace, která právě od podobných nevyzpytatelných kategorií odhlíží, a soustředí se na ty tažené ochotou spotřebitelů snášet vyšší ceny, zůstává v okolí 2,8 %, tedy citelně nad cílem. V neposlední řadě je třeba brát v potaz, že v české populaci – konkrétně mezi středně a vysokopříjmovými domácnostmi – zůstává poměrně významné množství úspor, které byly vytvořeny v období skutečných i hrozících energeticko-válečných krizí. S očekávaným zlepšováním spotřebitelského sentimentu bude narůstat motivace tyto prostředky utrácet, a pokud by domácnosti k tomu centrální banka dále ponoukla dramatickým snížením úroků, mohla by spustit nákupní horečku, což by tuzemské inflaci mohlo vrátit vítr do plachet.,“
Pokud nedojde k neočekávaným komplikacím, bude ČNB ve snižování základní úrokové sazby pokračovat i nadále a tato by se koncem roku mohla dostat přibližně na hodnotu 4,0 %., uzavřel Hradil.