Hlavní roli hrál minulý týden samozřejmě americký Fed, který rozhodoval o dalším nastavení měnové politiky. Šance na změnu sazeb byla nulová a k jedinému posunu mohlo dojít v rámci programu nákupu aktiv. Vzhledem k horšímu vývoji na trhu práce a o něco lepší inflaci Fed toto rozhodnutí znovu odsunul a potěšil tak trhy. Americké indexy díky tomu od středy postupně odmazávají zářijové ztráty.
Kromě zasedání Fedu sledovali investoři i pokračující příběh jménem Evergrande. Čínský developer se nejdříve dohodnul s domácími věřiteli, kterým měl tento týden splatit 35 milionů dolarů a jeho akcie poskočily o 20 %. Nesplatil ale čtvrteční 80milionový ($) závazek zahraničním investorům a zisky zase rychle odmazal. Na jeho dorovnání má 30 dní a až poté lze mluvit o bankrotu. Ještě na začátku týdne se vývoj firmy propisoval výrazněji do světových indexů, ke konci týdne už ale začíná zájem trochu opadat.
Hlavní americké indexy díky silné druhé půlce ve výsledku posilují a nejznámější S&P 500 přidává 0,4 %. Ztráty stihl oklepat i Euro Stoxx 50 a ke konci týdne posiluje o 0,6 %. Japonský Nikkei 225 zamířil na chvíli pod 30 tisíc bodů, díky dobrému finiši ale ztrácí jen 0,8 %. Situace v Číně táhne dolů hongkongský index Hang Seng, který odepisuje další 3 % a od začátku roku je 12 % v mínusu.
Podrobněji k Fedu. Ten sice odložil rozhodnutí o zpomalování nákupu aktiv, to ale s největší pravděpodobností přijde na dalším zasedání v listopadu. Záležet teď bude na zářijových datech z trhu práce (pro pořádek – zářijová data se objeví v říjnu a ovlivní rozhodnutí na začátku listopadu). Pokud nevyjdou vyloženě špatně, Fed začne brzdit. Příští měsíc tak zraky investorů budou mířit především tímto směrem.
Kromě rozhodnutí stojí za pozornost i prognóza, kterou Fed vydal. Nejsledovanější je zde tzv. dot-plot, který ukazuje názory členů ohledně úrovně sazeb v příštích letech. V rámci ní očekává přesně polovina bankéřů (9 z 18) první navýšení sazeb ještě před koncem roku 2022. V červnu jich pro zvyšování bylo 7.
Jako nejpravděpodobnější se tak aktuálně jeví scénář, ve kterém Fed začne do konce roku 2021 zpomalovat nákupy aktiv, v polovině roku 2022 tuto formu podpory zcela ukončí, a ještě před závěrem příštího roku poprvé zvýší o 0,25 procentního bodu sazby. S tím aktuálně trh kalkuluje ve svých odhadech. Vzhledem k nejistotě ohledně covidu ale může situace za rok samozřejmě vypadat úplně jinak.
Hned dvě velmi zajímavé společnosti vstoupily tento týden na burzu. V Evropě šlo o Universal Music Group – největší nahrávací společnost na světě. Technicky tedy šlo o završení oddělení od mateřské firmy Vivendi. Ta 8 let zpátky dostala štědrou nabídku od SoftBank, která byla ochotná odkoupit umírající divizi za 8,5 miliardy dolarů. Světel na konci tunelu moc nebylo a lidé prostě místo kupování cédéček začali hudbu stahovat. K nepochopení analytiků firma nabídku přesto odmítla. Zanedlouho poté přišel nástup streamovacích platforem a samotná Universal Music Group má především jejich zásluhou dnes hodnotu přes 40 miliard eur.
Druhým nováčkem je americká společnost Toast, která poskytuje restauracím software pro spravování jejich byznysu (objednávky, placení…). Její příběh ukazuje, jak inovativní firma dokáže využít pandemie
ve vlastní prospěch. V prvních měsících ji uzavření restaurací dostalo na kolena, tržby se propadly o 80 % a musela propustit polovinu zaměstnanců. Rychle se ovšem adaptovala, přišla s bezkontaktním doručováním a vylepšila ho k dokonalosti. Ještě minulý rok byla ohodnocena na 8 miliard dolarů, úspěšný debut na burze ji tenhle týden dostal až ke 30 miliardám.
Platforma Robinhood, která se specializuje na bezplatné obchodování na burze, rozšiřuje svůj záběr v kryptoměnách. Nově nabídne vlastní kryptopeněženku. S digitálními měnami je možné na platformě již obchodovat, uživatel je ale doposavad nevlastnil a nemohl tak například směňovat mezi peněženkami. Robinhood dobře ví co dělá, podle posledních výsledků totiž příjmy z krypta tvořily přes 40 % všech jeho příjmů. Tento týden rostou akcie firmy o 7 %.
Důvěra v českou ekonomiku opět klesla. Horší je výsledek jak u spotřebitelů, tak podnikatelů. U firem stojí za rostoucím pesimismem nedostatek materiálů a jejich rostoucí ceny, u zákazníků zas obavy z inflace. Zhoršující se výsledky lze pozorovat napříč Evropou a česká data tak nejsou žádným velkým překvapením.
