Důvěra v českou ekonomiku letos v dubnu proti březnu klesla o 0,8 bodu na hodnotu 101,3 bodu. U podnikatelů zůstala na předchozí úrovni 100,4 bodu, u spotřebitelů se ale snížila o 4,4 bodu na 106 bodů. V porovnání s loňským dubnem celková důvěra o 4,6 bodu stoupla, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Pokles důvěry v ekonomiku už plně odráží dopady války v Iránu. Předchozí výsledky se totiž tvořily době, kdy se ještě počítalo s krátkým a omezeným konfliktem. Varovnými signály už tehdy ale byla skokově vyšší cenová očekávání domácností a pokles důvěry ve stavebnictví o 2,3 bodu. Dubnový průzkum důvěry v hospodářství odráží osmý týden konfliktu, volatilní cenu ropy Brent kolem 90-100 USD za barel a vysoké evropské ceny plynu,“ uvádí partner poradenské firmy Moore Petr Kymlička.
Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku v dubnu meziměsíčně zvýšila o 2,6 bodu ve vybraných službách a o 1,7 bodu ve stavebnictví. V obchodě důvěra oproti březnu klesla o 3,2 bodu a v průmyslu o 2,4 bodu.
„Mnohé podnikatele dlouhodobě limituje nedostatečná poptávka a v některých odvětvích také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Ještě výraznější bariérou růstu produkce než doposud se stává i zhoršující se geopolitická situace, která má mimo jiné výrazný vliv na rostoucí ceny vstupů,“ říká vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
U spotřebitelů se v dubnu podle statistiků výrazně zvýšil podíl těch, kteří očekávají pro období příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Podíl respondentů, kteří hodnotili svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích 12 měsících, se téměř nezměnil. Meziměsíčně se snížil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v následujících 12 měsících. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích 12 měsících pořizovat velké nákupy, se téměř nezměnil.
Meziměsíční pokles spotřebitelské důvěry byl podle analytika Providentu Petra Javůrka nejsilnější od loňského srpna. „Odráží se zde obavy z dopadů války na Blízkém východě, které mohou zvýšit inflaci a zpomalit hospodářský růst. Další vývoj nálady spotřebitelů bude pravděpodobně citlivý na eskalaci, či případné uklidnění geopolitické situace,“ podotkl.