Ačkoliv inovativní tuzemské plány na Top Tower v Praze či Ostrava Towers Complex slibují překonání brněnského rekordu AZ Tower s výškou 111 metrů, v evropském kontextu zůstáváme pozadu. Při pohledu za sousední hranice je kontrast očividný. Varšava roste jako evropský New York a Vídeň staví mrakodrapy z dřevěných hybridů. Proč Česko stále naráží na neviditelný strop a nestavíme věžáky ze dřeva?
Současná podoba českých měst stojí na prahu vertikální transformace. Po několika letech, kdy tuzemskému žebříčku dominovala brněnská AZ Tower, se pozornost developerů i veřejnosti upírá k ambicióznějším projektům. V čele stojí Ostrava Towers Complex, projekt dánského studia ADEPT, který má s výškou 170 metrů ambici stát se nezpochybnitelným rekordmanem země. Tato dominanta, plánovaná jako kombinace luxusního bydlení a hotelu, využívá specifické výhody Ostravy, a to absenci striktních výškových limitů, které svazují hlavní město.
Brněnská scéna nezůstává pozadu a připravuje H Tower, která má se 144 metry překonat stávající rekord v Heršpické ulici o celých 33 metrů. Pražský příspěvek v podobě 135 metrů vysoké stavby Top Tower od společnosti Trigema pak sází na vizuální provokaci v podobě konstrukce vraku lodi od Davida Černého, čímž se snaží definovat novou tvář moderních Butovic.
Pohled za severní hranice však odhaluje propastný rozdíl v tempu a odvaze výstavby. Varšava se během poslední dekády transformovala v evropský ekvivalent New Yorku. Polská metropole dnes hostí Varso Tower, která s výškou 310 metrů představuje nejvyšší budovu Evropské unie.
Úspěch Varšavy není náhodný, neboť za ním stojí kombinace silné ekonomické konjunktury a vysoce liberálního přístupu k územnímu plánování. Polské úřady se rozhodly koncentrovat mrakodrapy do moderních distriktů jako Wola, čímž vytvořily prestižní administrativní centrum, které přilákalo globální finanční a technologické giganty. Polský povolovací proces je ve srovnání s českým výrazně přímočařejší, což investorům umožňuje reagovat na aktuální tržní poptávku v řádu několika let, nikoliv dekád.
Zatímco Polsko sází na ocel a beton, evropské trendy v čele s Rakouskem či Norskem ukazují cestu k udržitelné vertikalitě pomocí dřeva. Norské Mjøstårnet s výškou 85,4 metru dokazuje, že masivní dřevo (CLT panely) zvládne i extrémní povětrnostní podmínky bez nutnosti betonového jádra.
Nejbližším a nejrelevantnějším příkladem pro český trh je vídeňský komplex HoHo Wien vysoký 84 metrů. Rakouská metropole však míří ještě výš. Právě zde, ve čtvrti Donaumarina, vzniká technologický unikát Timber Marina Tower. Tento kancelářský gigant s 32 podlažími dosáhne výšky 113 metrů, čímž se po svém plánovaném dokončení stane nejvyšší dřevo-hybridní budovou světa. Projekt využívá kombinaci dřeva a betonu nejen pro estetiku, ale především pro snížení uhlíkové stopy a zefektivnění výstavby.
Česká realita však v tomto srovnání naráží na dva zásadní limity: památkovou ochranu a rigidní požární předpisy. Praha je jako světové dědictví UNESCO pod neustálým dozorem, který hlídá tzv. horizontální panorama. Jakýkoliv projekt přesahující 100 metrů je v širším centru vnímán jako narušení historickéidentity, což fakticky vytváří neviditelný strop, který výškové budovy vytlačuje na okraj metropole nebo do jiných měst, jako je právě Brno či Ostrava.
Ještě kritičtější je situace u dřevostaveb, kde jsou bariérou zastaralé normy. Až do roku 2025 byla v Česku výška staveb z hořlavých materiálů omezena na 12 metrů. Vloni schválená úprava normy ČSN 73 0802 sice posunula limit pro dřevostavby na 18 metrů a hybridní stavby na 22,5 metru, ale ve srovnání s vídeňskými projekty jde o minimální posun.
Přesto se u nás objevují první průkopnické vlaštovky. Pod taktovkou UBM vyrostl v Praze-Řeporyjích projekt Timber Praha, první vícepodlažní bytové domy z masivních CLT panelů v novodobé historii metropole. I když se musely vejít do tehdejšího limitu čtyř podlaží, prokázaly, že o udržitelné bydlení s minimální uhlíkovou stopou je v Česku zájem. Pokud se však má Česko přiblížit moderním trendům Varšavy či Vídně a umožnit vznik skutečných dřevěných mrakodrapů, bude muset přejít od restriktivního plánování k podpoře skutečných inovací.
autor: Jan Kremser, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.