Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámení přišlo po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Centrální bankéři zdůraznili, že ekonomická aktivita pokračuje v solidním tempu růstu. Inflace je podle Fedu mírně zvýšená, přestože se přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky. Podle šéfa Fedu Jeroma Powella se výsledek prezidentských voleb na rozhodnutích jeho úřadu v nejbližší době neprojeví. Právě výsledek voleb i dnešní snížení sazeb vyslaly nahoru americké akcie. Zatímco technologický Nasdaq a širší index S&P 500 zaznamenaly další rekord, Dow Jonesův index zůstal beze změny.
Dnešní pokles přichází po větším snížení o půl bodu v září. Agentura AP zmiňuje, že to odráží návrat Fedu k zaměření na podporu trhu práce i na boj s inflací. Ta v září klesla na 2,4 procenta. „Výbor je pevně odhodlán podporovat maximální zaměstnanost a návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ uvedl Fed. Uvolňováním měnové politiky se banka snaží podpořit americkou ekonomiku a zabránit, aby se v důsledku dřívějšího zvyšování úrokových sazeb dostala do recese.
„Myslím si, že na příštím zasedání, které je naplánováno na prosinec, zůstanou sazby beze změny. A to kvůli tomu, že se Fed bude snažit držet ukotvená inflační očekávání před začátkem roku, kdy má inflace tendenci spíše růst. Velkou nejistotou je vývoj na úrovni fiskální politiky nového prezidenta (Donalda) Trumpa. Ta se však může zhmotňovat až v příštím roce,“ říká analytik XTB Tomáš Cverna.
Podle předsedy Fedu Powella centrální banka v tuto chvíli ve svém rozhodování výsledek voleb z tohoto týdne nebere v úvahu: „V nejbližší době nebudou mít volby žádný vliv na naše rozhodnutí.” Centrální banka podle něj nepředjímá budoucí politiku vlády.
Trump by do fungování Fedu rád zasahoval
Ovšem agentura AP připomíná, že právě lednový návrat Trumpa do Bílého domu vyvolává obavy z vměšování prezidenta do rozhodování Fedu. Trump totiž prohlásil, že jako hlava státu by chtěl mít na rozhodování centrální banky o úrokových sazbách vliv.
Naopak Fed si dlouhodobě drží roli nezávislé instituce, která přijímá obtížná rozhodnutí o měnové politice bez politických zásahů. Ještě za svého předchozího funkčního období Trump veřejně kritizoval předsedu Fedu Powella poté, co centrální banka v boji proti inflaci sazby zvýšila.
Během září Fed přistoupil na první snížení úroků za více než čtyři roky. Tehdy svou základní sazbu redukoval o půl procentního bodu. Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci. Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň nepomáhají hospodářskému růstu.
Akcie jdou nahoru
Technologický Nasdaq Composite po dnešku posílil o 1,51 procenta na 19 269,46 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 0,74 procenta na 5973,10 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, zůstal beze změny na 43 729,34 bodu.
Zdroj: ČTK, Newsgate