Hlavní geopolitickou událostí včerejšího dne byl raketový útok Íránu na Izrael, při kterém byly vypáleny stovky raket. Podle dostupných informací sice rakety nezpůsobily větší škody, Izrael však ohlásil tvrdou odvetu. Region je v celosvětovém měřítku významným producentem ropy, v regionu se těží desítky milionů barelů denně a samotný Írán produkuje téměř čtyři miliony barelů denně (skutečné údaje se mírně liší mezi 3,3 až 3,7 milionu denně), což je nejvyšší produkce Íránu za posledních více než pět let. Více už v komentáři analytika XTB Tomáše Vranky.
Jedním z možných cílů izraelské odvety může být íránská ropná infrastruktura. Pokud by na ni Izrael zaútočil a výrazně ji poškodil, mohlo by to vyvolat paniku na trhu s ropou, což by vedlo k výraznému zvýšení cen. Ceny ropy již včera vzrostly o více než 3 procenta a dnes pokračují v mírném růstu o necelé procento. Kartami může zamíchat i postoj USA, které jsou dlouhodobým spojencem Izraele.
Vzhledem k blížícím se prezidentským volbám v USA jsou však ceny benzínu v USA velmi citlivým tématem, a je proto možné, že současná Bidenova administrativa bude v tomto případě o něco zdrženlivější, protože další eskalace by téměř jistě způsobila růst cen ropy, a tedy i benzínu, což není před volbami ideální. To se samozřejmě netýká jen USA, ale celého světa, protože konflikt ovlivňuje ceny ropy na všech burzách.
Posilovat by mohlo zlato, americké dluhopisy a dolar
Kromě ropy však na útoky reagovaly i další trhy – zlato, které je v podobných případech považováno za bezpečný přístav, reagovalo růstem o zhruba jedno procento, stejně jako americký dolar a americké dluhopisy, které rovněž vzrostly. Na druhé straně však stál bitcoin, který, ačkoli byl kdysi považován za digitální zlato, se v posledních letech chová spíše jako akcie, tj. v době světových potíží klesá. Bitcoin se tak včera propadl o více než 4 procenta, americké akciové trhy klesly o 1 až 2 procenta podle toho, na který index se podíváte.
Nicméně například akciím zbrojních společností se pochopitelně dařilo. Největší z nich je americká společnost Lockheed Martin, která vyrábí například i stíhačky F-35, jež používá Izrael a kupuje řada evropských zemí. Akcie této společnosti včera poprvé vzrostly o 3,5 procenta na historická maxima nad 600 dolarů. V podobných situacích je však třeba počítat s tím, že trhy mohou velmi prudce reagovat na další kroky zúčastněných stran a také na prohlášení jejich hlavních představitelů, takže velké pohyby ještě nemusí být u konce.