I nadále platí, že nové bydlení je nejméně dostupné v Praze. Pokud bychom vzali průměrnou cenu 120,4 tisíc korun za metr čtvereční, na třípokojový byt je třeba 14,6 ročních hrubých platů. Obdobné je to i u starších bytů. Hned po Praze je nejtěžší vydělat na bydlení v Bratislavě, o něco lépe je na tom bavorská metropole Mnichov. Od začátku roku 2015 se ceny českých bytů zvýšily téměř o 150 procent, zatímco mzdy vzrostly jen o 62 procent, uvádí analýza Portu. V Česku navíc za posledních 20 let vzrostly náklady na bydlení a energie o 8,8 procenta a v rámci EU jsme na šesté příčce.
Situace s dostupností bydlení v Praze se podle online investiční společnosti Portu na jaře letošního roku zhoršila. Podle České bankovní asociace se ceny nových bytů ČR zvýšily v průměru na 120 400 korun za metr čtvereční, v Praze pak na 142 800 korun za m2. To znamená, že pro koupi nového bytu o velikosti 70 m2 v Praze musí kupce vynaložit 14,6 ročního hrubého platu. Přitom by musel vydělávat přibližně 57 000 korun hrubého, což je aktuální průměrná měsíční mzda v metropoli. Podle dat Českého statistického úřadu byla ale průměrná nominální mzda v Česku v prvním čtvrtletí 43 941 korun, a za těchto podmínek by tak na koupi nového bytu bylo třeba ročních platů ještě více.
Podobná dynamika a nárůst cen se týká i starších bytů. Cena za jeden metr čtvereční bytu ve starší zástavbě vzrostla v květnu na 62 100 korun. Z krajských měst jsou pak ceny nejvyšší tradičně v Praze (118 300 korun/m2), nejnižší pak v Ústí nad Labem (34 700 korun/m2). V Česku se zhoršila dostupnost nejen vlastnického, ale i nájemního bydlení.
Sazby hypoték jsou stále vysoké
Přestože je inflace téměř na svém cíli, nominální mzdy rostou a ceny nemovitostí za poslední dobu celkově mírně klesly, pro mnoho lidí není reálné v dohledné době na nový byt dosáhnout. A to ani v případě eventuálního hypotečního úvěru. Stále totiž platí skutečnost, že při žádosti o úvěr by měli mít k dispozici minimálně 20 procent kupní ceny. Úvěry na bydlení navíc v posledních letech výrazně zdražily. Nabídková sazba pro září podle SwissLife HYPOINDEX klesla jen mírně ze srpnových 5,42 procenta na 5,38 procenta, cesta k levnějším úvěrům a dostupnějšímu bydlení je tak stále v nedohlednu. Pro ty, kteří si potřebují na nový dům či byt půjčit, se dostupnost bydlení, i přes pokles cen a růst mezd, reálně nezlepšila.
Ceny bytů v České republice dlouhodobě rostou mnohem rychleji než mzdy. Od začátku roku 2015 se ceny bytů zvýšily téměř o 150 procent, zatímco mzdy vzrostly o 62 procent. Po Praze je nejméně dostupné bydlení v Bratislavě, kde je na nákup bytu potřeba přibližně 14 ročních platů, a v Mnichově, kde je to 11,6 ročního platu.
Situace s nemovitostmi je přitom složitá nejen v Praze, ale i ostatních částech ČR, jak ukázal nedávný Deloitte Property Index. Česko se podle něj umístilo téměř na konci žebříčku v dostupnosti bydlení. Podle Deloitte by člověk musel vynaložit na koupi bytu o velikosti sedmdesáti metrů čtverečních 13,3 ročních hrubých mezd.
„Ekonomové a developeři se domnívají, že zlepšení situace by pomohlo zvýšit počet nových staveb. Například v Praze by bylo ideální stavět každý rok přibližně deset tisíc nových bytů, což by odpovídalo nejen potřebám nově příchozích, ale také by přispělo k obnově stávajícího bytového fondu. Ve srovnání s jinými zeměmi máme ale vysokou administrativní zátěž spojenou s výstavbou, což situaci komplikuje,“ říká Marek Pokorný, analytik Portu.
Kde v Evropě utrácejí nejvíce za bydlení?
Se zhoršující se dostupností vlastního bydlení souvisí i růst nákladů domácností spojených s bydlením. I když rostly v Česku za posledních dvacet let pomaleji než v EU (8,8 procenta vs. 14,2 procenta), s podílem výdajů na bydlení, vodu, elektřinu a plyn jsme v žebříčku na šestém místě s 26procentním podílem na celkových výdajích domácností. Podle dat z Eurostatu z konce roku 2022 mají nejvyšší podíl naši sousedé na Slovensku (30 procent), následováni Finskem a Dánskem s 29,6 procenta, respektive 29,1 procenta. Oproti tomu výrazně nižší podíly mají například Černá hora (11,6 procenta), Turecko (12,4 procenta) nebo Albánie (12,5 procenta).
„Výdaje na bydlení, vodu, elektřinu a plyn jsou tou nejvyšší nákladovou položkou evropských domácností s bezmála čtvrtinovým podílem na celkových výdajích. Na druhém a třetím místě jsou pak potraviny a doprava se zhruba 14- a 13procentním podílem. Rostoucí finanční zátěž v podobě základních životních nákladů způsobily především růst cen bydlení a nákladů na energie,“ doplňuje Pokorný. I proto podle něj není divu, že rostoucí životní náklady jsou nejpalčivějším problémem pro více než 90 procent Evropanů, jak ukázal průzkumu Eurobarometru z podzimu 2022.