meta
Domů » Novým šéfem Fedu má být podle Trumpa Kevin Warsh

Novým šéfem Fedu má být podle Trumpa Kevin Warsh

autor: ČTK

Novým šéfem americké centrální banky (Fed) se zřejmě stane pětapadesátiletý Kevin Warsh, jeho nominaci dnes oznámil prezident Donald Trump. Warsh už dříve působil v Radě guvernérů Fedu, v čele instituce nahradí dvaasedmdesátiletého Jeroma Powella, kterému končí mandát v květnu. Nominaci ale ještě bude muset potvrdit Senát.

Powella do čela Fedu v roce 2017 nominoval rovněž Trump, v poslední době ale dával prezident často najevo, že není s Powellem spokojen. Fed pod Powellovým vedením podle Trumpa nesnižuje úrokové sazby dostatečně rychle. Warsh by tak mohl zajistit, že politika Fedu bude bližší představám Trumpovy administrativy, uvedla agentura AP.

Warsh byl v letech 2006 až 2011 členem Rady guvernérů Fedu a ve svých 35 letech se stal nejmladším guvernérem v historii této instituce. V současnosti působí jako spolupracovník konzervativně orientovaného Hooverova institutu a jako lektor na obchodní škole při Stanfordově univerzitě.

Nominace Kevina Warshe není pro trhy úplným překvapením. Donedávna se sice spekulovalo, že by se příštím šéfem Fedu mohl stát Trumpův poradce Kevin Hassett, to se ale tento týden změnilo. Ve čtvrtek se v médiích objevily zprávy, že byl Warsh ten den v Bílém domě, načež se začaly rychle zvyšovat sázky na to, že právě on bude požádán, aby se ujal vedení Fedu.

„Kevin Warsh je z hlediska vnímání trhu dobrým kandidátem na příštího šéfa americké centrální banky. Jeho dřívější působení ve Fedu bylo spojeno se silným důrazem na inflaci. Byl vnímán jako tzv. jestřáb, který nebyl ochoten snižovat sazby „jen tak“, a podobně zdrženlivě přistupoval i k dalším nástrojům, včetně nákupů aktiv. Jeho aktuální rétorika nicméně působí mírněji. Klade důraz na příznivé efekty deregulace, která má podporovat růst při slabších proinflačních tlacích, jež mají jít ruku v ruce s růstem produktivity,“ říká hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Na finančních trzích se v očekávání Warshovy nominace už dnes ráno začaly prudce snižovat ceny drahých kovů. Zlato dopoledne odepisovalo kolem osmi procent a jeho cena přechodně spadla pod 5000 dolarů (více než 102.000 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), později se nad tuto úroveň vrátila. Ve čtvrtek se dostala na rekordních 5594,82 USD/oz.

„Cenné kovy zažívají jeden z nejkrvavějších dnů své moderní historie. Trh, který ještě včera působil nezničitelně, se během několika hodin změnil v učebnicovou ukázku paniky a nuceného vybírání zisků. Na první pohled je to pohyb, který by spíše odpovídal zásadní změně geopolitické situace nebo prudké změně měnové politiky. Nic takového se ale nestalo. Spouštěče jsou ve skutečnosti překvapivě banální. Trhy reagují na spekulace, že Írán je ochoten jednat se Spojenými státy v Turecku, tedy na zprávu, která snižuje geopolitickou rizikovou přirážku. Druhým impulzem jsou úvahy o novém guvernérovi americké centrální banky,“ vysvětluje analytik Purple Trading Petr Lajsek

Základní úroková sazba je nyní ve Spojených státech v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Naposledy se Fed měnovou politikou zabýval tento týden, kdy nechal sazbu beze změn. Trump už dříve řekl, že základní sazba už měla být na jednom procentu. Od základní sazby centrální banky se odvíjejí náklady v ekonomice, řídí se podle ní sazby úvěrů i sazby na spořicích účtech.

co by vás také mohlo zajímat

Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení uživatelské zkušenosti. Předpokládáme, že to pro vás není problém, ale pokud chcete změnit nastavení cookies, můžete to tak udělat. Souhlas Číst více

Soukromí & cookies