Pouze 30 procent českých domácností má v současnosti velmi detailní přehled o svých měsíčních výdajích. Dalších 42 procent sleduje větší nebo pravidelné výdaje, avšak menší útraty často zůstávají mimo jejich pozornost. Znepokojivé je, že ve srovnání s loňským rokem přestalo 10 procent domácností připravovat rozpočet rodinných výdajů. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti Home Credit.
Celkem 49 procent osob se středoškolským vzděláním a 47 procent lidí ve věku 18 až 26 let tvrdí, že mají dobrý přehled o všech velkých nebo pravidelných výdajích. Naopak domácnosti s čistým měsíčním příjmem do 25 000 korun často uvádějí pouze přibližnou představu o svých výdajích a 11 procent osob se základním vzděláním přiznává jen malý přehled o skutečné útratě.
„Mít přehled o rodinných výdajích a tvořit reálné rodinné rozpočty je klíčové pro finanční stabilitu každé domácnosti. V dnešní době, kdy se může vyskytnout celá řada nečekaných výdajů, je důležité mít finanční rezervu minimálně ve výši tří měsíčních výplat. Bez ní se můžete snadno ocitnout v obtížné situaci, kdy budete nuceni hledat alternativní zdroje financování. Doporučuji všem, aby si pravidelně kontrolovali své výdaje a snažili se odkládat si alespoň malou částku stranou,“ uvedl ombudsman klientů Home Creditu Miroslav Zborovský.
Červnový průzkum odhalil, že 54 procent českých domácností si nedělá žádný rozpočet rodinných výdajů, což je varující nárůst oproti 44 procentům v roce 2024. Rozpočet v horizontu do tří měsíců si častěji připravují rozvedení (41 procent), jednočlenné domácnosti (39 procent), lidé ve věku 27 až 35 let (38 procent) a domácnosti s čistým měsíčním příjmem do 30 000 korun. Rozpočtům na delší, než čtyřměsíční období se věnují spíše lidé s vysokoškolským vzděláním (16 procent) a osoby ve věku 54 až 65 let (14 procent).
Nečekané výdaje
V posledních třech měsících přitom čelilo 31 procent Čechů neplánovaným výdajům přesahujícím čtvrtinu jejich měsíčního příjmu. Nejčastěji se s těmito výdaji potýkaly domácnosti s příjmem 15 000 až 40 000 korun. Dalším 32 procentům domácností se to stalo v průběhu posledních šesti až dvanácti měsíců. Jednalo se převážně o osoby ve věku 27 až 35 let a obyvatele obcí s 5000 až 20 000 obyvateli.
Neplánované výdaje se nejčastěji týkaly servisu nebo koupě auta (29 procent). Opravy nebo nákupu nového spotřebiče se neplánovaný výdaj týkal v 19 procentech. V Praze a mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (15 procent) se řešilo spíše pořízení nového vybavení do bytu.
Dvě třetiny lidí zaplatily neplánované vyšší výdaje z vlastních úspor. Celkem 20 procent dotazovaných si letos vystačilo s penězi z výplaty, v loňském roce to bylo o pět procentních bodů více. Půjčku od banky nebo nebankovní společnosti využilo sedm procent respondentů. Úspory častěji využívali lidé z měst nad 100 000 obyvatel, půjčku od rodiny si častěji brali lidé s nižším vzděláním a domácnosti s příjmem do 30 000 korun, zatímco půjčky od banky nebo nebankovního poskytovatele půjček využívali spíše lidé ve věku 36 až 44 let .