Spoření na důchod není silnou stránkou Čechů, a to ani těch, kterým se tato životní meta blíží. Jen třetina (31 procent) lidí nad 50 let si cíleně spoří na důchod, na Slovensku je to 26,6 procenta. Vůbec žádné peníze stranou neodkládá jen 17,4 procent dotázaných. Většina Čechů spoří bez konkrétního účelu nebo na krytí neočekávaných událostí. Pouze 3 z 10 ale uspořené peníze vkládají do akcií, dluhopisů či jiných investičních instrumentů. A 7 z 10 Čechů by bylo v důchodu spokojeno s částkou alespoň 25 tisíc, aktuální průměrný důchod na hranici 21 tisíc tak není dostačující. Zhruba 6 z 10 dotazovaných uvedla, že očekávají nebo už pociťují pokles životní úrovně v důchodu.
Důchodový věk je v současné době stanoven na 65 let, ale odhaduje se, že dnešním padesátníkům se odchod do důchodu může prodloužit o jeden až dva roky. „Po dosažení padesátky mají lidé zhruba 15 let na to, aby si mohli odkládat peníze na zvýšení životní úrovně v důchodu. To však cíleně činí jen asi třetina lidí ve věku nad 50 let, na Slovensku pak dokonce pouze 26,6 procent dotázaných,“ říká Marek Pokorný, analytik Portu. Informace vyplynula z dotazování online investiční společnosti Portu prostřednictvím platformy Instant Research.
Na přilepšení k důchodu si spoří 33 procent mužů a 29 procent žen ve věku nad 50 let. Mezi OSVČ je to 82,3 procent dotázaných. A to i přesto, že více z nich deklaruje nadprůměrný příjem ve srovnání s běžnými zaměstnanci a mnohým z nich hrozí minimální důchod z důvodu jen základních odvodů.
„Přestože cíleně na důchod spoří relativně málo Čechů, dobrou zprávou je, že pouze 17,4 procent lidí starších 50 let si nespoří žádné peníze. Z těch, kteří si nějaké peníze stranou odkládají, jich nejvíce (41,3 procent) spoří bez konkrétního důvodu, zhruba stejný podíl (40,1 procent) odkládá stranou pro případ neočekávaných událostí, dalším v pořadí je pak s 31procentním podílem spoření na přilepšení k důchodu. Na pohřeb si cíleně odkládá asi 5 procent Čechů, zatímco na Slovensku je to téměř 10 procent respondentů,“ doplňuje Pokorný.
Jen 3 z 10 dotazovaných pak odložené peníze zhodnocují formou investování do akcií, dluhopisů, podílových fondů nebo jiných instrumentů, častěji přitom muži (33,6 procent) než ženy (20,1 procent).
Zhodnocení vložených peněz
Podle analytika Portu příliš nezáleží na tom, za jakým účelem si člověk peníze odkládá. Důležité ale je, jakým způsobem se peníze odkládají – zda neleží ladem na běžném účtu, kde ztrácí na hodnotě vlivem inflace, ale dále pracují. V případě dlouhodobého horizontu, jakým je spoření na důchod, by pak úspory měly být investovány.
Například u investic do akcií, které dlouhodobě nabízejí nejvyšší výnosy, je vhodné počítat s investičním horizontem alespoň 10 let. „V případě investování na důchod je dobré začít co nejdříve. Nejenže tím snížíte riziko, ale díky efektu složeného úročení můžete odkládat i menší částky. Například při průměrném tržním výnosu osm procent stačí na naspoření pět milionů korun investovat necelých 1 400 korun měsíčně po dobu 40 let. V desetiletém investičním horizontu byste na naspoření stejné částky museli odkládat více než 22 tisíc korun měsíčně,“ říká Pokorný.
Běžný důchod nestačí
O investování na důchod by měli uvažovat především ti, kteří jsou přesvědčeni, že jim běžný důchod nebude stačit. To je ale podle dotazování většina, protože 7 z 10 Čechů by bylo v důchodu spokojeno s částkou minimálně 25 tisíc a více. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení je průměrná výše starobního důchodu 21 078 korun. Většina dotazovaných ve věku nad 50 let (60,6 procent) také uvedla, že již pociťují anebo očekávají pokles životní úrovně v důchodu. Ze zhoršení mají obavy častěji muži než ženy. Zhruba stejné procento (59,8 procent) lidí v tomto věku si přitom chce naspořené peníze užívat a investovat je například do cestování, lázeňských pobytů nebo rozvoje svých koníčků.
„Samostatnou kapitolou jsou pak osoby samostatně výdělečně činné, z nichž většina platí příspěvky z minimálního vyměřovacího základu a hrozí jim tak, že dosáhnou pouze na minimální důchod, který je v letošním roce na úrovni 5 430 korun,” vysvětluje Pokorný. Z průzkumu pro Index investiční gramotnosti vyplývá, že většina OSVČ, kteří si spoří na důchod, volí nižší částky. Částky do dvou tisíc korun odkládá 43 procent, mezi dvěma a pěti tisíci korunami spoří 23 procent, více než 5 tisíc korun pak jen 16,5 procent OSVČ.