Ceny českých průmyslových výrobců v průběhu října meziměsíčně klesly o 0,1 %, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 0,2 %. Oproti září se tak meziroční cenová dynamika snížila o 0,6 procentního bodu. Pro trh se jedná o překvapení směrem dolů, když vyhlížel meziroční zdražení o 0,6 %. Naopak ceny zemědělských výrobců meziměsíčně narostly o 4,2 %, meziročně ovšem zůstávají nižší o 9,7 %. Ceny stavebních prací se zvýšily o 0,2 % meziměsíčně a 3,6 % meziročně, tržní služby pro podniky pak zdražily o 0,3 % meziměsíčně a o 5,3 % meziročně, říká ve svém komentáři hlavní ekonom CYRRUS Vít Hradil.
Meziměsíčně v průmyslu zdražily chemické látky a přípravky (4,7 %) následované ropou a zemním plynem (3,6 %) a nápoji (1,2 %). Směrem dolů naopak zamířila elektrická zařízení (-1,4 %), dřevo a dřevěné a korkové výrobky (-1,1 %) či nekovové minerální výrobky (-0,8 %).
Meziročnímu srovnání dominuje černé a hnědé uhlí, které zdražilo o 62,4 %, s odstupem na druhém místě nalezneme ropu a zemní plyn (40,1 %). V deflaci se naopak nachází mimo jiné dřevo a dřevěné a korkové výrobky (-22,9 %), základní kovy (-15,6 %) či papír a výrobky z papíru (-13,7 %).
„Cenové uklidňování v průmyslovém sektoru pokračuje. Z historických maxim, kterých bylo dosaženo v lednu letošního roku, již ceny klesly o 3,3 %, což dává naději i na umírněný vývoj spotřebitelských cen v nadcházejících měsících. Kromě klesajících nákladových tlaků by na spotřebitelské ceny měla tlumivě působit i slabá domácí i zahraniční poptávka, která bude výrobce nutit ke snižování vlastních marží ve prospěch zákazníků. Dramatické zlevňování ovšem očekávat taktéž nelze, jelikož i navzdory nedávnému mírnému poklesu zůstávají průmyslové ceny o závratných 37,5 % nad úrovní z před-pandemického ledna 2020,“ uvedl Hradil.
Ještě o něco příznivěji se pak podle Hradila situace jeví v zemědělství, kde se ceny oproti maximu z letošního ledna nacházejí o více než 15 % níže, byť i zde náklady ve srovnání s před-pandemickým obdobím významně vzrostly, konkrétně o 26,6 %.
„Celkově tak aktuální data z výrobní sféry nezavdávají větší důvod k obavám a nadále umožňují návrat spotřebitelské inflace začátkem roku 2024 do nízkých jednociferných hodnot,“ uzavřel Hradil.