Ropný trh vstoupil do nové fáze extrémní volatility, říká Petr Lajsek z Purple Trading. Cena severomořského Brentu otevřela obchodování na úrovni kolem 110 dolarů za barel a během dne se krátce vyšplhala až ke 120 dolarům. Jde o nejvyšší ceny od roku 2022. Později se sice část zisků vymazala a ropa se stabilizovala kolem 108 dolarů za barel, přesto je současná situace mimořádná. Od začátku roku tak ropa zdražila přibližně o 77 %, což je tempo, které globální energetický trh nezažil několik let.
Hlavním důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě a především uzavření Hormuzského průlivu ze strany Íránu. Tato úzká námořní tepna mezi Perským zálivem a Ománským zálivem je pro globální energetiku naprosto klíčová, protože jí běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Jakmile se přeprava přes tento bod zastaví nebo výrazně omezí, trh okamžitě reaguje prudkým růstem cen. Investoři v takové chvíli neoceňují jen aktuální nedostatek ropy, ale především riziko, že se na trh nedostanou miliony barelů denně.
Situaci dále zhoršují omezení produkce v samotném regionu. Některé státy Perského zálivu začaly omezovat těžbu kvůli logistickým problémům a zaplněným skladům, protože ropu není kam exportovat. Současně se objevují zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu v regionu. Kombinace těchto faktorů znamená, že trh začíná pracovat s variantou reálného výpadku několika milionů barelů denně. V regionu, který se podílí zhruba třetinou na světové produkci ropy, jde o riziko, které nelze ignorovat.
Pro energetické trhy je navíc důležitá psychologická hranice 100 dolarů za barel. Jakmile byla překonána, přilákalo to další spekulativní kapitál a zvýšilo volatilitu. Denní pohyby o desítky dolarů už nejsou výjimkou a ropa tak vykazuje největší cenové výkyvy od roku 2022.
Kam až vyšplhají ceny pohonných hmot?
Takto rychlý růst cen se nevyhnutelně promítne i do cen pohonných hmot. Záležet však bude na to, jak dlouho se ropa brent udrží kolem úrovně 110 dolarů za barel. Když byla ropa naposledy na podobných úrovních kolem léta 2022, stál benzín v Česku kolem 47 korun za litr a nafta se pohybovala přibližně u 48 korun za litr. Pokud by současné ceny ropy vydržely, znamenalo by to během několika dní nebo týdnů další výrazné zdražení pohonných hmot. Protržení úrovně 40 Kč za litr nastane již patrně velmi brzy. Největší tlak by byl tradičně na naftu, která je v Evropě klíčovým palivem pro dopravu a průmysl. Zdražování by navíc mohlo být rychlejší než v minulosti, protože velkoobchodní ceny ropných produktů reagují na pohyb ropy prakticky okamžitě.
Takový vývoj by měl výrazný dopad nejen na domácnosti, ale i na celou ekonomiku. Pohonné hmoty jsou jedním z nejrychlejších kanálů, kterými se růst cen energií přelévá do inflace. Každé výrazné zdražení ropy zdražuje dopravu, logistiku i výrobu a postupně se promítá do cen zboží a služeb. Růst cen ropy nad 100 dolarů může žvýšit inflaci v USA i Evropě o více než 1 %. Právě obava z nové inflační vlny stojí za současnými výprodeji na akciových trzích. Investoři začínají počítat s tím, že drahá energie může zpomalit ekonomický růst a současně ztížit práci centrálním bankám. Pokud by ceny ropy zůstaly delší dobu nad hranicí 100 dolarů, znamenalo by to vyšší inflaci a menší prostor pro snižování úrokových sazeb.
Propad burz
Reakce finančních trhů byla okamžitá. Futures na americké akciové indexy se propadly ještě před otevřením burz. Futures kontrakty na index Dow Jones ztrácely zhruba 1,7 % a podobně klesaly i futures na S&P 500 a technologický Nasdaq. Pod tlakem jsou zejména sektory citlivé na ekonomický cyklus, zatímco energetické firmy patří mezi hlavní vítěze současného vývoje. Obchodování již probíhá v Japonsku, kde index Nikkei 225 klesá o více než 5 %. Korejský index Kospi dnes ztrácí dokonce přes 6 %. Výrazné ztráty můžeme očekávat i v Evropě, která je velmi citlivá na vysoké ceny energií. Na trzích nás tak možná čeká černé pondělí.
Trhy se tak znovu dostávají do prostředí, které připomíná energetický šok z roku 2022. Rozdíl je v tom, že tentokrát je spouštěčem geopolitická krize v regionu, který je pro světový ropný trh absolutně klíčový. Pokud by se přeprava přes Hormuzský průliv obnovila během několika týdnů, může se část současné rizikové prémie rychle vytratit. Pokud by ale omezení exportů trvalo déle, mohl by se svět znovu ocitnout v prostředí drahé energie, vyšší inflace a výrazně nervózních finančních trhů.
autor: Petr Lajsek, analytik Purple Trading