Jiří Rostecký je zakladatel webu MladýPodnikatel.cz, jehož posláním je vzdělávat podnikatele, živnostníky, majitele firem i zaměstnance. V rámci svého podcastu natočil už více než 1 200 rozhovorů s úspěšnými osobnostmi ze světa byznysu. V rozhovoru pro Newsgate.cz odpovídal na to, v jaké oblasti se podle něj v současné době vyplatí podnikat, proč se mladí podnikatelé často potýkají s vyhořením nebo jak na podnikání vlastně správně nahlížet.
Popiš třemi slovy, co stojí za úspěchem prosperujících firem.
Zkušenost, záměr, štěstí.
Jakou vlastnost musí mít podnikatel, aby byl úspěšný? Musí člověk věnovat byznysu všechen svůj volný čas a peníze, když chce začít podnikat?
Podnikatel musí být schopen učit se novým věcem, protože na začátku podnikání děláš něco, co se v průběhu času mění. Řešíš například, jak získat nové zákazníky, jak vyvinout produkt, jak nabírat zaměstnance a tak dále. Je tam spousta disciplín, které se podnikatel potřebuje naučit, protože je navíc bude nejspíš nějakou dobu dělat sám.
Vždy říkám, že každý podnikatel by měl začít nějakou osobní vizí, co mu podnikání má dát. Pokud to nemá, je možné, že bude dělat první poslední a nebude to zvládat, protože mu podnikání až moc vstoupí do života. Proto doporučuji si na začátku ujasnit, jakou chci, aby mi to dalo svobodu, jaký chci mít při podnikání život, co mi má byznys přinést a podobně.
Je na trhu vůbec ještě prostor pro nové startupy, není trh přehlcen?
Určitě je. V historii si lidé vždycky mysleli, že všechno už je vyvinuté, ale vždy pak přišel někdo, kdo vymyslel něco dalšího nebo udělal něco jinak a lépe a něco zase posunul o kousek dál.
Naopak si myslím, že rozjet podnikání je teď v mnoha ohledech jednodušší než kdy dřív, protože nikdy nebylo na internetu dostupných tolik informací. Nakonec jenom v rámci mého podcastu je dostupných 1200 rozhovorů o businessu, to generace podnikatelů před námi neměly. Je dostupná spousta knih, akceleračních programů, mentorů a spousta příběhů, ze kterých se můžeme učit.
V mnoha ohledech je to samozřejmě dnes těžší, protože trh je saturovaný a tak dále, ale určitě tu je prostor pro nové byznysy. Mám kolem sebe firmy, které jsou staré dva roky, a velmi dobře prosperují a rostou.
Je tedy v současné době jednodušší začít podnikat, než tomu bylo třeba před dvaceti lety?
Neřekl bych, že je to jednodušší. Je to jiné. Když jste začínali podnikat v devadesátkách, spousta věcí tehdy nebyla, takže když jste otevřeli něco jako první, mělo to velkou šanci na úspěch. Dnes už je v mnoha oborech mnoho firem. V řadě ohledů je to tedy dnes těžší, ale má to i své výhody. Dnes zase například dokážeme díky technologiím vytvořit něco úspěšného relativně snadno a rychle. Není to černobílé.
Přijde ti, že je na trhu nějaká oblast, ve které se teď vyplatí podnikat a moc firem tam zatím není?
Možná všude tam, kam se nedívá většina moderních startupů. Když si přečtete, o jakých startupech se dnes nejvíce píše, tak se třeba nevěnovat stejným oborům, kterým se věnují oni, protože tam dnes směřuje spousta podnikatelů. Je obrovské množství dalších oborů, které mají obrovský potenciál, ale jsou nepolíbené. Napadá mě třeba zdravotnictví nebo logistika.
Zároveň by mohlo být zajímavou otázkou, co udělat pro to, aby měli podnikatelé jednodušší práci. Když se s některými podnikateli bavím, tak často v rámci řízení firmy řeší velmi banální problémy, jako třeba dobrý výzkum trhu. Je to pro ně poměrně náročné, musí spojovat několik různých zdrojů, pokládat dobré otázky, pracovat s daty a někdy to ani nezvládnou. Proto se těším na startup, který mi umožní jednoduše udělat dobrý výzkum trhu z různých oblastí a nebudu na to muset najímat agenturu. Dnes sci-fi, ale v budoucnou? Kdoví.
Takže doporučuji dívat se tam, kde lidi řeší problémy. Tam je byznys.
Co říkáš na ten boom, co je teď kolem umělé inteligence? Radíš podnikatelům, aby nástroje více využívali a myslíš, že nám AI vezme práci?
U firem záleží, jestli je už umělá inteligence pro jejich oblast ve stavu, kdy se jim její využívání vyplatí a jestli vůbec mají na co. Všem ale doporučuji se o to minimálně zajímat, protože budoucnost budou do nějaké míry definovat právě technologie. Myslím si, že udržovat s tím kontakt, umět se v tom orientovat a vidět příležitosti, s čím mi to může, či nemůže pomoct, je jednou z kompetencí většiny podnikatelů.
Některé profese to určitě nahradí nebo to změní způsob, jakým fungují. Je to něco, co se nedá zastavit. Podnikatelům se trh neustále mění pod rukama a musí se učit se mu neustále přizpůsobovat a hledat svou hodnotu. Je to příležitost zjistit, v čem jsou mé nejsilnější stránky, má přidaná hodnota, a jak se to bude měnit do budoucna. Jde o poměrně tvrdou sebereflexi, které se mnoho firem i živnostníků bojí, ale myslím si, že je nezbytná, pokud chce člověk na trhu do budoucna přežít. Může být i příjemná, protože to člověka motivuje k dalšímu rozvoji.
Teď přichází na trh práce generace Z, což je generace, o které se říká, že se častěji, než jiné potýká s psychickými problémy a vyhořením. Čím myslíš, že to je? Máš nějaký tip pro mladé lidi, kteří začínají podnikat, jak se tomu vyvarovat?
Když se s těmi lidmi bavím, většinou tam vidím hodně vysoká očekávání. Od toho, jakou budu mít práci, jaké výsledky budu mít, jak rychle se mi rozjede byznys, jak úspěšný v něm budu, ale třeba i od toho, jakého si najdu životního partnera, jak bude vypadat, jak se bude chovat a podobně.
Tahle vysoká očekávání jsou dána vším možným od filmů, sociálních sítí nebo pornografie a nastavují laťku, které se lidé chtějí přiblížit. Pak ale přijdou do reálného světa a zjistí, že to tak jednoduché není, nikoho nezajímají a musí si najít své místo. To je poměrně těžké, protože to vyžaduje dívat se jak do sebe, tak i ven, co můžu nabídnout světu. Spousta lidí nedokáže tyhle dva pohledy zkombinovat, často mají jenom ten jeden. To je pak výsledek toho, že se trápí, protože jejich očekávání nejsou naplněna a chtějí vše moc rychle.
Jak se tomu vyhnout? Otázka je, jestli se tomu chceme vyhnout. Každá výzva totiž člověka vede k nějaké změně a možná i sebepoznání. Je velmi důležité, jestli k tomu zaujmu postoj, že nic nemá smysl a končím, nebo naopak ten postoj, že mě zajímá, co se děje a chci to změnit. To člověka vede k otázkám a pozornosti. Ty otázky už mě někam zavedou, třeba proč jsem tak často unavený, protože nespokojenost má nějaké symptomy. Jakmile se člověk začne na ty otázky ptát a zjistí, že na ně nemá odpovědi, začne se ptát jinde. Může začít číst knihy, ptát se zkušenějších nebo najít spoustu lidí, kteří mu s tím pomohou.
Ano, ta generace je možná o něco smutnější, ale věřím tomu, že jí to může posílit, pokud k tomu zaujme pozitivní a tvůrčí přístup. To ale neudělá každý.
Přednášíš i na školách, takže mluvíš s dospívající generací. Jak ti přijde, že jsou na tom české děti nebo dospívající s finanční gramotností? Připravují školy děti i na to, že tu ta možnost podnikat je?
Podnikání a finanční gramotnost jsou dvě odlišné věci. Finanční gramotnost se na školách zásadně neučí. Kdyby ano, společnost by byla jinde. Nerozumím tomu, proč se to neučí už dávno, když víme, že to má hodnotu. Na druhou stranu dnes existuje spousta obsahu, který se týká finanční gramotnosti a spousta mladých lidí to sleduje, což je pozitivní.
Co se týče podnikání, přijde mi, že spousta mladých lidí ho vnímá špatně, a to přes výsledek. Vybuduji velkou firmu a budu úspěšný, ale tak to samozřejmě není.
Myslím si, že se málo upozorňuje na to, že podnikání je příběh, který píšeme a který definuje naše životy. Podnikání tě spoustě věcem naučí, zažiješ spoustu nového a potkáš spoustu nových lidí. To je něco, co dá podnikatelům svobodu, zážitky nebo velmi důležitou možnost seberealizace. To se může dít už od prvního dne, kdy máme možnost tvořit to, co sami chceme.
Podnikání je u nás ukazováno skrze peníze a příběhy hrstky lidí, kteří dokázali velké věci, ale je to ve skutečnosti o něčem úplně jiném, a to o každodenním požitku a o tom, jestli je člověk rád za to, co dělá.
Jak bojovat s prokrastinací?
Najít to, co mě naplňuje natolik, že nebudu prokrastinovat.