Čtrnáct procent Čechů nemá žádné finanční rezervy. Dalších 17 procent pak má úspory nižší, než je měsíční příjem jejich domácnosti. Ve srovnání s rokem 2023 také mají pocit, že si odkládají méně (47 procent dotazovaných) nebo stejně (41 procent). Na druhou stranu více než pětina lidí (21 procent) dokáže měsíčně uspořit osm tisíc korun a více. Nejčastěji si Češi, konkrétně 67 procent z nich, vkládají finanční rezervu na spořicí účet. Ovšem za největšího uchovatele peněz považují nemovitosti (39 procent). Vyplývá to z posledního průzkumu společnosti Home Credit ČR a SR, který provedla agentura STEM/MARK.
Pro velkou část Čechů je zcela nereálná finanční rezerva alespoň ve výši několika platů – pro případ nečekaných výdajů nebo krátkodobého výpadku příjmu. „Jak nám ukázaly výsledky průzkumu, téměř třetina dotázaných nemá k dispozici na horší časy ani tolik peněz, kolik činí měsíční příjem jejich domácnosti. Plných 14 procent z nich nemá vůbec žádnou finanční rezervu. Naopak 22 procent má peněžní rezervu ve výši více než pěti měsíčních příjmů rodiny,“ říká Jaroslav Ondrušek, analytik trhu společnosti Home Credit.
Na 48 procent dotázaných vyhodnotilo, že ve srovnání s rokem 2023 mají úspory trochu nižší, nebo dokonce výrazně nižší. Stejně jako loni je na tom zhruba třetina respondentů (přesně 33 procent). Naopak téměř pětina Čechů je na tom s financemi lépe, 19 procent si meziročně polepšilo, ale jen 5 procent z nich výrazně.
Těch, kteří pravidelně neušetří žádné peníze, je 12 procent Desetina Čechů ušetří do tisícovky. Další dvě podobně velké skupiny (zastoupené 11 procenty) si odkládají z měsíčního příjmu domácnosti buď 2000, nebo 3000 korun. Na 13 procent respondentů si na horší časy spoří 3000 až 5000 korun. A další skupina respondentů – 14 procent – uvedla, že šetří, ale přesně neví kolik. Pouze tři Češi ze sta naspoří měsíčně 30 tisíc korun a víc.
Jak jsou na tom Slováci?
Podobná čísla vyšla i z průzkumu Home Creditu na Slovensku. Slováků, kteří pravidelně nešetří žádné peníze, je oproti Čechům ještě o tři procenta více, tedy 15 procent. Třetina slovenských respondentů (34 procent) je schopna ze svého platu ušetřit jen méně než 120 eur měsíčně. Částku v rozmezí 120 až 200 eur je schopno odložit 14 procent a 9 procent pak 200 až 320 eur. Desetina si dokáže dát stranou 320 až 600 eur a tři ze sta více než 1000 eur měsíčně. Zbytek oslovených Slováků sice spoří, ale nespecifikovali částku.
„Pozitivní zprávou je, že oproti roku 2023 je v Česku alespoň o něco méně lidí, kteří nejsou schopni ušetřit ani stokorunu, protože loni jich bylo o pět procent více než letos – 17 procent. Mírně se také zvýšil (o dva až tři procentní body) počet těch, kteří mají v rezervě alespoň tří až pětiměsíční příjem,“ komentuje další výsledky Jaroslav Ondrušek.
Za největšího uchovatele svých peněz Češi považují nemovitosti, a to 39 procent lidí. Přesto nejčastěji peníze, které neutratí, posílají na spořicí účet. Týká se to 67 procent Čechů. Pokud už investují, ale stále je jich menšina (46 procent), pak je to prostřednictvím investičních fondů do akcií (38 procent) a do již zmíněných nemovitosti (36 procent). V žebříčku oblíbenosti figurují také investice do kryptoměny (14 procent) a jsou srovnatelné s investicemi do umění, vín a jiného alkoholu nebo sběratelských předmětů (12 procent).
Bez rozpočtu na papíře, ovšem o výdajích mají Češi prý přehled
Ačkoliv si 44 procent oslovených Čechů nikdy nedělalo a nedělá rodinný rozpočet, velká většina z nich (76 procent), si myslí, že má dobrý přehled o výdajích domácnosti a jen šest procent vůbec netuší, jaké výdaje má. To se nevyplácí právě v případě nečekaných plateb.
„Pokud je to jen trochu možné a vaše rodinná kasa to dovolí, snažte se udržet očekávané měsíční příjmy a výdaje alespoň v mírném plusu ve prospěch příjmů. Nečekané výdaje často mohou překvapit v tu nejméně vhodnou dobu. Proto je dobré si například z každé výplaty odkládat předem stanovenou částku, řekněme 5 až 10 procent, na horší časy. Když se vám pak porouchá auto, pračka nebo notebook a vy je budete potřebovat nutně vyměnit, můžete sáhnout po odložených penězích a použít je na pokrytí alespoň části těchto nákladů,“ radí Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Creditu.
Tyto situace jsou přitom zcela běžné, protože v průzkumu 58 procetn respondentů uvedlo, že v uplynulém roce museli řešit nečekaný výdaj, který převýšil čtvrtinu celkového příjmu domácnosti. Nejčastěji šlo o opravy auta (25 procent) nebo nákup nového elektrospotřebiče (22 procent). Tento nečekaný výdaj v 66 procent zaplatili dotázaní ze svých úspor. Jenže pro 38 procent oslovených to byl významný výdaj, který finanční rezervu zcela vyčerpal anebo ji výrazně snížil. Dalších 30 procent dotázaných uvedlo, že znamenal citelný zásah do finanční rezervy. Pětina českých respondentů dokonce neplánované výdaje sama nezvládla a musela si na ně půjčit, sedm klientů ze 100 pak u nebankovních institucí.
Průzkum byl realizován v České i Slovenské republice agenturou STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1015 lidí ve věku 18-64 let.