Stavební sektor řeší v současnosti hlavně dvě témata – jak zrychlit realizaci projektů, ale i jak přistoupit k ekologické udržitelnosti a správně nakládat s materiály a stavebním odpadem. Adam Heres Vostárek ze společnosti PlanRadar upozorňuje, že i když je zavádění principů cirkulární ekonomiky v rukou jednotlivých firem, jejich společná snaha může zásadně ovlivnit budoucí směřování celého odvětví.
„V době, kdy je stavebnictví jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí, je proaktivní postoj společností klíčový pro udržitelnou budoucnost. Digitální řešení jsou v tomto směru velkou pomocí, protože umožňují sledovat celý životní cyklus projektů včetně použitých materiálů a maximalizovat tím jejich využití,“ říká Adam Heres Vostárek.
Firmy jako PlanRadar proto nabízejí digitální nástroje pro monitorování a evidenci stavebních materiálů. Centralizace všech dat na jedné platformě umožňuje stavebním týmům sledovat stav a pohyb materiálů v reálném čase. Pracovníci na stavbách mohou díky mobilním zařízením, jako jsou tablety a chytré telefony, zaznamenávat informace o materiálech přímo na místě, a to prostřednictvím kontrolních seznamů, fotografií, audio záznamů nebo poznámek.
Digitální řešení současně umožňují přesně dokumentovat změny a rozhodnutí týkající se recyklace jednotlivých prvků. Celý proces řízení stavebních projektů se tak stává přehlednějším a efektivnějším: od prvotního plánování, přes demolici starých objektů v případě revitalizace brownfieldů, až po realizaci a následnou údržbu nových staveb. Tento cyklus lze následně znovu opakovat.
Recyklace stavebních materiálů
S digitálními technologiemi je možné snadno přistupovat k úplné stavební dokumentaci, což usnadňuje přípravu průzkumů terénu a analýzu odpadních materiálů u starších staveb. Tyto informace umožňují identifikovat historické fáze výstavby, přesné rozměry, konstrukční detaily a použité materiály, což je obzvláště cenné u těžko přístupných či skrytých částí objektů. Díky těmto údajům mohou stavební firmy efektivněji plánovat proces demolice a optimalizovat třídění materiálů. Pokročilé digitální systémy dovolují jejich třídění podle technických parametrů, rozměrů nebo hmotnosti, což významně zvyšuje efektivitu práce.
Podrobné dokumenty pak obsahují informace o původu, kvalitě a množství materiálů, a je možné je využít i v nových projektech. Během demolice mohou být jednotlivé materiály, jako například cihly, beton nebo ocel, systematicky tříděny. Kvalitní ocelové nosníky je možné znovu využít v dalších stavbách, zatímco rozdrcený beton může sloužit jako součást nových směsí či jako materiál pro základové vrstvy zpevněných ploch. Další možností je prodej recyklovaných materiálů specializovaným firmám. Díky detailní dokumentaci, která poskytuje informace o kvalitě a historii materiálů, lze posílit důvěru budoucích odběratelů v recyklované stavební prvky.
Důležité je také zabránit vzniku nadbytečného odpadu při realizaci nových stavebních projektů. Digitální technologie umožňují architektům a projektantům efektivně plánovat využití materiálů již ve fázi návrhu, čímž snižují jejich zbytečné plýtvání. Zároveň jim tyto nástroje dovolují připravit plány budoucí demontáže staveb a opětovného využití jejich částí. Tento přístup, který se zaměřuje na zohlednění konce životního cyklu budov již při jejich návrhu, je klíčovým principem udržitelného stavebnictví známým pod pojmem „design for deconstruction“.
Evropa zdroje využívá efektivě, horší je to ale s odpadem
Podle posledních údajů Evropské agentury pro životní prostředí je produktivita využívání zdrojů v Evropě napříč sektory více než 2,5krát vyšší než světový průměr. Přibližně polovina veškerého odpadu je recyklována. Přesto však průměrný Evropan každoročně spotřebuje kolem 14 tun materiálů a vyprodukuje zhruba 5 tun odpadu. A to jsou naopak jedny z nejvyšších hodnot na světě. Významně k tomu přispívá i stavebnictví, které by se mělo aktivně podílet na hledání řešení.