Změna klimatu a především pak sucho má dopad i na těžbu mědi, důležité suroviny pro výrobu polovodičových součástek. Podle poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) by do roku 2035 mohlo být přibližně 32 procent celosvětových dodávek polovodičů v hodnotě jednoho bilionu dolarů v ohrožení kvůli narušení produkce mědi.
Měděné doly, které ke svému fungování potřebují neustálý přísun vody, čelí v důsledku změny klimatu rostoucímu riziku velkého sucha. Podle analýzy PwC musí vývozci mědi i odběratelé polovodičů přizpůsobit své dodavatelské řetězce a postupy, pokud chtějí zvládnout rizika způsobená narušením klimatu.
„Polovodiče jsou skrytou krví moderních technologií, které jsou součástí všeho od počítačů a telefonů až po automobily a pračky. Je těžké si představit společnost, která by nebyla nějakým způsobem závislá na polovodičích. Jsou základem ekonomické bezpečnosti, mají zásadní význam pro uvolnění potenciálu umělé inteligence a jsou nedílnou součástí obnovitelných zdrojů energie,” vysvětluje Glenn Burm z PwC.
Moderní digitální ekonomika má problém
Změna klimatu by mohla produkci polovodičů narušit, protože měď se používá mimo jiné k výrobě polovodičových obvodů. A právě polovodiče jsou nedílnou součástí moderní digitální ekonomiky a klíčovým prvkem při výrobě čipů. Přičemž se odhaduje, že do roku 2030 dosáhne celosvětový polovodičový průmysl hodnoty jednoho bilionu dolarů. Nyní je to 650 miliard dolarů.
„Do roku 2050 je ohrožena přibližně polovina zásob mědi v každé zemi – bez ohledu na to, jak rychle svět sníží emise uhlíku,“ uvádí se ve zprávě PwC.
Těžaři začali jednat, navrch ale mají hlavně přímořské státy
Největším producentem mědi je Chile, následují Peru a Čína. A právě v Chile už někteří těžaři přijímají opatření na ochranu svých provozů před suchem. Konkrétně odsolováním, zvýšením efektivity využívání vody nebo její recyklací. Odsolování ale není řešením pro země, které nemají přístup k velkým zásobám mořské vody.
Během deseti let budou podle PwC měděné doly ve většině ze 17 zemí, které dodávají polovodičovému průmyslu, čelit vážným rizikům sucha. Pokud se nepovede emise snižovat a nedostatek vody bude produkci mědi dále narušovat, do roku 2050 by mohlo být v ohrožení až 58 procent celosvětové výroby polovodičů.
Podle PwC se situace dotkne i těžařů mědi z Číny, Austrálie, Peru, Brazílie, USA, Demokratické republiky Kongo, Mexika, Zambie a Mongolska. Zasaženy tak mají být všechny světové regiony vyrábějící čipy.
Výrobci polovodičů proto stále častěji sahají po materiálových inovacích. Snaží se používat alternativní materiály, zvyšovat účinnost (výrobou kompaktnějších obvodů), diverzifikovat dodavatele, recyklovat a využívat oběhového hospodářství.
Největší měděné doly světa
- Escondida, Chile
- Chuquicamata, Chile
- Grasberg, Indonésie
- Bingham, USA
V Česku se v současnosti měď už netěží. Dříve se měděné rudy získávaly z ložisek u Měděnce, Mutěnína, Svržna nebo třeba u Mariánských Lázní.