Přibližně 74 procent Čechů ve věku mezi 18 a 60 lety je přesvědčeno, že se o ně stát v penzi dostatečně nepostará. Naopak na státní důchod se plně spoléhá jen 3,7 procenta lidí. Mladší generace proto sází na vlastní úspory – více než polovina z nich počítá s tím, že osobní úspory budou tvořit většinu jejich finančního zajištění ve stáří. Alarmující je fakt, že téměř každý desátý Čech nemá žádný finanční polštář na důchod a ani ho neplánuje. Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracoval Ipsos.
Ve schopnost státu postarat se o ně v důchodu věří výrazně více starší lidé z generace X (45–60 let). Třetina z nich (32,9 procenta) státu v tomto ohledu důvěřuje nebo spíše důvěřuje, zatímco jen 15 procent je přesvědčeno, že se o ně stát finančně rozhodně nepostará. U generace Y (29–44 let) je skeptiků výrazně více – až 30 procent. Nejmladší generace Z (18–28 let) je v tomto ohledu o něco optimističtější, státu nedůvěřuje 23,5 procenta dotazovaných. Na druhou stranu plně na stát spoléhá jen 2,7 procenta lidí z této věkové skupiny.
„Mladá generace si pravděpodobně uvědomuje, že stát vynakládá na důchody stále více peněz, ztráty Správy sociálního zabezpečení se prohlubují a demografický vývoj situaci také nepomáhá. Počet lidí, kteří budou pracovat na jednoho důchodce, bude v budoucnu klesat. Pesimismus mladších generací může být proto zcela oprávněný,“ říká analytik Portu Marek Pokorný.
Téměř čtvrtina (24,2 procenta) dotázaných očekává, že státní důchod bude tvořit většinu jejich finančního zabezpečení. I zde však důvěra ve stát s věkem výrazně klesá – zatímco 32,9 procenta generace X počítá s tím, že bude v penzi žít hlavně ze státního důchodu, u generace Z je to pouze 10,7 procenta. U vlastních úspor je situace opačná a mladší respondenti se na ně spoléhají výrazně více než ti starší. Celých 55 procent respondentů z generace Z předpokládá, že většinu jejich finančního zajištění ve stáří budou tvořit osobní úspory.
Skoro každý desátý Čech si na důchod nespoří
„Žádný finanční polštář na důchod nemá a ani ho neplánuje téměř každý desátý Čech (9,4 procenta), což je alarmující. Na druhou stranu více než polovina dotázaných si bude přilepšovat k důchodu penězi z penzijního spoření a zhruba stejný podíl lidí plánuje využívat prostředky z investic nebo dlouhodobého investičního produktu. Přibližně čtvrtina respondentů pak spoléhá i na výnosy z nemovitostí. Poměrně vysoký podíl (47,8 procenta) si chce ke státnímu důchodu přilepšovat úsporami v hotovosti nebo z běžného či spořicího účtu, kde jsou ale výnosy nulové nebo velmi nízké,“ doplňuje Pokorný.
Češi si plánují přilepšovat k důchodu z vlastních zdrojů, nejčastěji z penzijního připojištění (53,3 procenta), a to především respondenti z generace X. Z naspořené hotovosti nebo úspor na běžném či spořicím účtu chce čerpat 47,8 procenta dotázaných. Peníze z investic plánuje v penzi využívat 35,1 procenta respondentů, častěji pak generace Z. Zdroje z dlouhodobého investičního produktu (DIP) chce čerpat 16,8 procenta a na zajištění nemovitostmi a výnosy z nich spoléhá 24,3 procenta dotázaných.
DIP mohou Češi využívat již druhým rokem jako moderní alternativu zajištění na stáří. Nabízí daňové odpočty až 48 000 korun ročně a možnost příspěvků od zaměstnavatele. Podle dat Asociace pro kapitálový trh (AKAT) si vede velmi dobře – má více než 180 000 aktivních smluv a objem aktiv přesahující 5,9 miliardy korun. Do konce roku se předpokládá překročení hranice 200 000 smluv. V Portu přitom DIP využívá přes 37 tisíc klientů.
Nejvíce lidí spoří na důchod méně než tisícovku
Největší podíl respondentů (29,1 procenta) uvádí, že na důchod spoří do tisícikoruny měsíčně. Přes 23 procenta Čechů spoří mezi 1000 až 2500 korunami měsíčně, více než 5000 korun zvládne odkládat jen 6,3 procenta. 15,9 procenta lidí na důchod nijak nespoří, 12,4 procenta pak spoří nepravidelně a různé částky.
„Pokud si někdo odkládá 2500 korun měsíčně na běžný účet s nulovým úročením, po 30 letech bude mít naspořeno 900 000 korun. Jenže i při roční inflaci pouhých 2 procenta si za tyto peníze koupí to, co dnes stojí zhruba 496 000 korun. Pokud by je však investoval s průměrným ročním výnosem 8 procent, měl by k dispozici přibližně 3,4 milionu korun. V přepočtu na dnešní ceny by to bylo asi 1,9 milionu korun. Investování je samozřejmě spojeno s rizikem a výnosy nejsou zaručeny. Dlouhodobé a pravidelné investování však výrazně snižuje riziko, že investice za 30 let ztratí na hodnotě,“ podotkl Pokorný.
Téměř polovina respondentů považuje za finančně zabezpečený důchod takový, který jim zajistí stejnou životní úroveň jako během produktivního věku. Více než čtvrtina dotázaných (29 procent) považuje za dostatečné pokrytí základních výdajů.
„Snížení životní úrovně v důchodu je ekonomickou nutností pro každého, kdo se spoléhá pouze na státní důchod a nemá žádné osobní úspory. Podle statistik ČSSZ činil průměrný starobní důchod ke konci loňského roku 20 680 korun měsíčně, zatímco průměrný čistý příjem osoby bez dětí dosahoval 38 692 korun. V současné době je přitom nereálné očekávat, že se nůžky mezi mzdami a důchody budou zavírat. Proto platí: každý, kdo chce zabránit poklesu životní úrovně v penzi, by si na ni měl spořit. Dobrou zprávou je, že si toho je mladá generace vědoma,“ uzavírá Pokorný.