Výstavbu větrných elektráren ve svém okolí podporuje 56 procent Čechů. Rozhodně proti je naopak 15 procent lidí. Vyplývá to z březnového průzkumu STEM/MARK v sérii Energotrack. Ve srovnání s ostatními zdroji energie si drží vítr v posledních třech letech třetí místo za vodní a sluneční energií.
Na přímou otázku ohledně rozvoje větrné energie v České republice odpovědělo 15 procent, že ji podporuje rozhodně a 41 procent spíše. Přibližně 23 procent dotázaných vyjádřilo nesouhlas a pětina (21 procent) zvolila odpověď „Nevím“.
Ti, kteří větrnou energii podporují, nejčastěji zmiňují ekologičnost a čistotu zdroje, energetickou soběstačnost ČR a nižší ceny elektrické energie. Odpůrci naopak poukazují na vizuální zásah do krajiny, hluk, otázky spojené s likvidací větrníků po skončení životnosti a pochybnosti o dostatečné větrnosti České republiky.
S blízkostí staveb domovu se ochota snižuje
Při hypotetickém scénáři výstavby větrné elektrárny ve vzdálenosti 5 km od vlastního bydliště podpora klesá, ale nepropadá se pod hranici odporu. Celkem 49 procent dotázaných by s výstavbou souhlasilo (13 procent rozhodně, 36 procent spíše), 38 procent by bylo proti a 13 procent nezaujalo jasný postoj.
Pro přibližně 42 procent respondentů by přijatelnost výstavby zvýšil přímý finanční benefit pro místní domácnosti, třetina by uvítala jasná pravidla pro minimální vzdálenost elektráren od obydlí. Zhruba 31 procent požaduje pravidelný příjem plynoucí do obecního rozpočtu a 29 procent.
„Výsledky ukazují, že klíč k větší akceptaci větrné energetiky v ČR není primárně v komunikaci o klimatu ani energetické bezpečnosti – ale ve velmi konkrétní otázce: co z toho bude mít obec a co já jako domácnost? Tam, kde je odpověď jasná a hmatatelná, odpor k výstavbě výrazně slábne,” vysvětlil analytik STEM/MARK Dalibor Stehno
Od začátku roku 2026 zaznamenaly zprávy o větrných elektrárnách ve veřejné debatě dvě pětiny české populace (42 procent). Ti, kdo téma zaznamenali, ho nejčastěji spojují s dopady na krajinu a hlukem (57 procent), s odstupem pak s klimatem (36 procent) a cenami energií (26 procent). Celkem 48 procent dotázaných v mediálním prostoru větrné elektrárny od ledna 2026 nezaregistrovalo.
V Česku teď stojí dvě stovky větrných elektráren
Česká republika provozuje v současnosti přibližně 200 větrných elektráren, což je číslo, které umí správně odhadnout jen menší část dotázaných. Obdobná mezera se projevuje při odhadování skladby energetického mixu. Obnovitelné zdroje (OZE) Češi vnímají pozitivně, nemají představu o jejich reálném podílu na výrobě energie v ČR, kde značně nadhodnocují OZE a zemní plyn na úkor uhlí a jádra.
„Subjektivní nadhodnocování podílu OZE v energetickém mixu ČR tak lze interpretovat jako další indikátor jejich podpory, respektive důvěry v potenciál a dlouhodobou perspektivu obnovitelných zdrojů energií. Což lze dále doložit tím, jak je zastoupení zdrojů v EMIXu Čechy očekáváno v roce 2035“ doplnil ředitel STEM/MARK, Tomáš Rychecký.
Vodní energie (88 procent pozitivních hodnocení) a sluneční energie (86 procent) jsou Čechy přijímány nejlépe ze všech energetických zdrojů. Větrná energie se umístila na třetím místě s 75 procentní pozitivní odezvou. Nejhorší hodnocení má uhelná energie s 23 procentním pozitivním hodnocením.
Dotázaní vnímají jako regiony s nejvyšším budoucím potenciálem pro větrnou energetiku především Kraj Vysočina (43 procent respondentů), Moravskoslezský kraj (34 procent) a Ústecký a Liberecký kraj (shodně 33 procent). S odstupem pak následuje Středočeský kraj (25 procent).