Česko mělo v rámci Evropy za minulý měsíc devátou nejnižší inflaci. Oproti lednu si podle analýzy Portu polepšilo o tři příčky. Všechny sousední státy přitom měly inflaci vyšší. Na Slovensku činila 3,6 procenta, v Rakousku 2,2 procenta, v Polsku 2,1 procenta a v Německu 1,9 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko (9 procent), za kterým následovala Ukrajina (7,2 procenta).
Ze 41 sledovaných evropských států se inflace v České republice dostala v únoru při využití meziroční hodnoty inflace na 1,4 procenta. Nejnižší inflaci měly Kypr, Švýcarsko a Lichtenštejnsko – všechny země 0,1 procenta.
“Meziroční míra inflace v eurozóně v únoru podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostla na 1,9 procenta, odhady přitom počítaly s hodnotou 1,7 procenta. Cenové tlaky vzrostly především u služeb, kde inflace zrychlila z 3,2 procenta na 3,4 procenta,” vysvětlil analytik Portu Lukáš Raška. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, vzrostla na 2,4 procenta a odrazila se tak od lednového více než čtyřletého minima ve výši 2,2 procenta.
Inflace v USA by měla v únoru podle odhadů dosáhnout na hodnotu 2,5 procenta, tedy stejně jako v lednu. Jedná se o nejnižší úroveň od loňského května. Doposud zveřejněná data naznačují, že cenové tlaky v ekonomice zůstávají silné a firmy již od října přenášejí zvýšené náklady na koncové zákazníky.
Jak se v obchodech projeví válka na Blízkém východě?
Odhady počítají podle Lukáše Rašky z Portu s tím, že v únoru v USA ceny potravin a elektřiny vzrostly, zatímco ceny benzínu pravděpodobně klesly. Na únorovém čísle inflace se nemůže projevit růst cen ropy, který pozorujeme od začátku konfliktu mezi USA a Íránem (konflikt vypukl 28. února). Návrat inflačních problémů je ale nyní jednou z největších obav trhu.
Roční míra inflace v Číně v únoru 2026 vzrostla na 1,3 procenta z 0,2 procenta v předchozím měsíci, což je nejvyšší hodnota od ledna 2023 a překonává tržní očekávání ve výši 0,8 procenta. “Tento nárůst do značné míry odrážel vliv lunárního nového roku, který letos připadl na polovinu února. Čínská vláda nadále pokračuje v podpůrných opatřeních, včetně programů výměny spotřebního zboží, která mají podpořit domácí ekonomiku. Snaží se tak vyhnout deflaci, za celý rok 2025 se totiž ceny v Číně nezměnily,” říká analytik Portu.
V Česku nejvíce zlevnilo mléko a oleje
Inflace v Česku v únoru klesla proti předchozímu měsíci o 0,2 procentního bodu na 1,4 procenta. Odhady přitom počítaly s hodnotou 1,6 procenta. Inflace se tak drží na nejnižší úrovni od října 2016. Zpomalení cenového růstu bylo ovlivněno zejména některými cenami potravin, nealkoholických nápojů, alkoholu a tabáku.
V únoru klesly ceny polotučného trvanlivého mléka o 20,4 procenta a ceny olejů a tuků o 21,3 procenta. Tabákové výrobky zpomalily svůj meziroční růst ceny na 5,7 procenta, pivo na jedno procento a víno na 0,9 procenta.
Meziročně zdražily v únoru především služby, což je podle analytika Portu Lukáše Rašky patrné z toho, že zatímco ceny zboží úhrnem klesly o 0,7 procenta, ceny služeb o 4,5 procenta vzrostly. Ceny stravovacích služeb vzrostly o 4,2 procenta a ubytovacích služeb o 6,8 procenta. Dále zdražovalo bydlení, ceny nájemného byly meziročně vyšší o 6,1 procenta.
Česká národní banka v únoru 2026 ponechala dvoutýdenní repo sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta, jak se všeobecně očekávalo, a udržela tak úroveň platnou od května 2025. „Mezi domácí rizika, která brzdí další uvolňování měnové politiky patří výše rozpočtového deficitu, rychle rostoucí náklady na služby a bydlení a růst mezd. V březnu bude ale Česká národní banka bedlivě sledovat nárůst cen pohonných hmot, který navazuje na růst cen ropy způsobený konfliktem na Blízkém východě, který se do inflace může výrazně propsat,“ dodává Raška.