Politika ovlivňuje ekonomiku i naopak. V následujícím článku popisujeme, jaký budou mít ekonomické proměnné vliv na volební zisky populistů v blížících se volbách do Evropského parlamentu na základě nejnovější analýzy od společnosti Cyrrus. Na základě historických dat uvádíme, jak volební preference populistů reagují na růst nezaměstnanosti, zpomalení růstu HDP a zvýšenou inflaci.
Mezi politikou a ekonomikou existuje obousměrná vazba. Politika ovlivňuje výkon ekonomiky hlavně na delším horizontu, přičemž lépe spravované země vykazují lepší ekonomický výkon. Příkladem může být rozdílné směřování Severní a Jižní Koreji či západní a východní strany bývalé Železné opony v Evropě.
Zároveň ale ekonomika ovlivňuje politiku. Voliči mají tendenci přičítat momentální ekonomický výkon vládnoucí straně a v případě ekonomických problémů se od ní odklánět. Tento odklon může spočívat jednoduše v přechodu k ideové alternativě vládnoucího kabinetu nebo rovnou k politickým populistům.
Populisté, definovaní především svou rétorikou, rozdělující národ na zlomyslnou „elitu“ v protikladu k „obyčejným lidem“, mají na ekonomiku podle analytiků ze společnosti Cyrrus prokazatelně škodlivý vliv. Ekonomiky spravované populisty vykazují úpadek justice, volebního procesu, svobody médií, menší intenzitu přeshraničního obchodu, vyšší zadlužení, inflaci a na delším horizontu mohou očekávat až o 10 % nižší HDP (v českém kontextu zhruba 780 mld. Kč), než jakého by dosáhly bez vlády populistů.
Mezi ekonomické příčiny, které populistům dopomáhají k lepším volebním výsledkům, patří mimo jiné rozmach internetu a s ním spojeného usnadnění přímé komunikace mezi politikem a voličem bez oponentury, globalizace, imigrace, příjmová nerovnost, či ekonomické obtíže.
Nezaměstnanost byla v roce 2023 nižší, než jev evropských zemích obvyklé, a populistům tedy spíše uškodila. Naopak HDP rostl oproti „normálu“ citelně pomaleji, což populistům nahrává. Podobně i inflace byla na evropské poměry zvýšená, což opět hraje populistům do karet.
Výsledky výzkumu společnosti Cyrrus indikují, že stav ekonomiky v roce 2023 průměrnému evropskému populistovi přihrál bezpracně 1,1 procentního bodu oproti situaci, kdy by se ekonomika vyvíjela „normálně“. Největší zisky populistům produkuje ekonomika v Maďarsku (+5,8 procentního bodu), naopak jim škodí dobrý výkon ekonomiky v Řecku (-2,3 procentního bodu).
Česká ekonomika je z pohledu populistů v letošních volbách pátá nejlákavější, protože vlivem mírně vyšší nezaměstnanosti, slabého růstu a vysoké inflace slibuje zisk dodatečných 3,1 procentního bodu.