Životní úroveň Čechů se během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP by v přepočtu na obyvatele bylo za loňský rok o pětinu nižší a spotřeba domácností by se snížila o třetinu. Vyplývá to z aktuální ekonomické analýzy České spořitelny, která popisuje dopady členství v EU na českou ekonomiku a společnost.
Celkově se životní úroveň Čechů během posledních dvaceti let přiblížila k úrovni západní Evropy. Zatímco při vstupu do EU mělo Česko HDP na obyvatele na úrovni 80 %, v minulém roce dosáhl HDP na obyvatele 91 % evropského průměru. V životní úrovni jsme tak předehnali země jako Řecko, Portugalsko či Španělsko a přiblížili se životní úrovni v Itálii.
„Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Česko má díky rozpočtu EU každý rok 70 miliard Kč
Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, přičemž naše příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. Každý rok má tedy Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev.
„Od roku 2004 jsme celkem z evropských peněz získali již přes jeden bilion korun. Dvě třetiny těchto prostředků byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu je směřována na realizaci společné zemědělské politiky a zbytek tvoří prostředky na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace Horizon,” popisuje ekonom Petr Zahradník.
Nízká nezaměstnanost není vždy pozitivní
Česko má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Míra nezaměstnanosti se od vstupu do EU snížila z 6 % na úroveň pod 3 % a od roku 2016 je dokonce nejnižší v celé EU. Nízká nezaměstnanost přispívá k výkonu celé ekonomiky a šetří veřejné prostředky spojené s výdaji na podporu v nezaměstnanosti, ale na druhou stranu je brzdou dalšího růstu a vyvolává tlak na růst mezd, který, pokud je silnější než tempo růstu produktivity práce, vede k oslabení ekonomické konkurenceschopnosti.
Členstvím EU se také otevírá řada pracovních příležitostí v zahraničí. Od roku 2004 se počet lidí, kteří žijí a pracují mimo Českou republiku, zdvojnásobil na více než 151,6 tisíce. Pravidelně do ciziny dojíždí za prací přes 56 tisíc Čechů. Nejvíc do Německa, Rakouska, Nizozemska a na Slovensko.
Česká republika je zároveň zemí, kde je nejmenší počet obyvatel ohrožen sociální chudobou. Největší míru ohrožení chudobou vykazují naopak balkánské země.
Schengenský prostor šetří čas a motivuje k cestování
Schengenský prostor umožňuje více než 400 milionům lidí volně cestovat mezi členskými zeměmi bez hraničních kontrol. Každý den překračuje vnitřní hranice přibližně 3,5 milionu lidí za prací, studiem nebo na návštěvu rodiny a přátel a téměř 1,7 milionu lidí pobývá v jedné ze zemí Schengenského prostoru a zároveň pracuje v jiné zemi. Odhaduje se, že Evropané každoročně uskuteční v rámci schengenského prostoru 1,25 miliardy cest, což má velký přínos pro cestovní ruch a kulturní odvětví.
„Na základě údajů o cestovních časech ze služby Bing Map Service vyplývá, že překročení hranic zemí schengenského prostoru je v průměru přibližně o 20 minut rychlejší než překročení hranic mezi dvěma zeměmi v případech, kdy alespoň jedna ze zemí nepatří do schengenského prostoru. Pokud při cestě do Chorvatska Češi překračují třikrát hranice, ušetří v průměru jednu hodinu času,” říká David Navrátil.
Digitální transformace a další výzvy do budoucna
Velkou výzvou pro unijní státy bude v následujících letech zelená a digitální transformace. Co se digitalizace týče, Česká republika za zbytkem zemí v Evropské unii spíše zaostává. Zároveň jsou u nás velkým problémem dezinformace, přičemž pouze 38 % Čechů věří informaci podložené statistikou a daty více, než nepodložené informaci.
V celé EU je investiční potřeba spojená s procesem zelené transformace po započtení nákladů na energetickou politiku EU odhadována na 390 miliard eur dodatečných investic ročně a přibližně 120 miliard eur pro potřeby digitální transformace do roku 2030. V Česku, úměrně velikosti a energetické náročnosti ekonomiky, se pracuje s odhadem přibližně dva biliony korun do roku 2030.
„V dalších letech bude i na místě diskuse o jednotlivých krocích, které by mohly vést k zavedení společné evropské měny a tímto krokem posílit schopnost Česka v obranyschopnosti proti růstu inflace, úrokových sazeb, zároveň zajistit stabilitu devizového kurzu a disciplínu veřejných financí,” dodává Petr Zahradník.