Deficit veřejných financí Česka v minulém roce podle zpřesněných údajů stoupl na 3,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to o 0,5 procentního bodu více, než rok před tím. Zadlužení vládních institucí zůstalo za loňský rok i po ověření Eurostatem na 44 procentech HDP, uvedl Český statistický úřad. Předloni bylo 44,2 procenta HDP.
Eurostat při ověřování dospěl k závěru, že část přijatých důchodů z vlastnictví není podle mezinárodní metodiky příjmem, ale finanční transakcí, uvedl ČSÚ.
„Na základě stanoviska Eurostatu byla provedena změna, v důsledku níž došlo ke zhoršení výsledku hospodaření za rok 2023 o 28,7 miliardy Kč,“ sdělili statistici na svém webu.
Schodek hospodaření vládních institucí se tak loni zvýšil na 268,4 miliardy korun z 215,4 miliardy o rok dřív.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček připomněl, že saldo hospodaření sektoru vládních institucí bylo rekordní v roce 2020, kdy dosahovalo úrovně 5,8 procenta HDP. V roce 2022 se podařilo stlačit na 3,2 procenta HDP, nicméně v roce 2023 opět vzrostlo.
„Letos bychom se konečně měli dostat pod 3,0 procenta HDP. Díky tomu začneme plnit jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií,“ podotkl.
Rozhodující podíl na deficitu veřejných financí mají tradičně ústřední vládní instituce, naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykazují přebytek. Do celkového čísla se započítávají také fondy sociálního zabezpečení. Celkový vládní dluh na konci loňského roku činil 3,228 bilionu korun, o rok dřív byl 2,998 bilionu Kč.
„Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí dosahoval v roce 2020 úrovně 2,150 bilionu korun. Během tří let však narostl o více než jeden bilion korun na současných 3,228 bilionu. V tomto období jsme však zažívali inflační epizodu, která měla významný vliv na reálnou hodnotu veřejného dluhu,“ dodal Křeček.