Svět se od roku 2020 razantně změnil, částečně i díky kumulaci změn, které probíhaly ještě před nástupem pandemie. Inflace, kterou jsme se na západě snažili po více než dekádu nastartovat, se nyní vymyká kontrole. Zajeté konstrukty investičních portfolií z poslední dekády tak pravděpodobně již nebudou aktuální pro následující roky. Jak sestavit nové optimální investiční portfolio, které bude reflektovat všechny tyto změny, radí v následujícím článku analytik ze společnosti BHS Timur Barotov.
„Svět se strukturálně změnil a optimální portfolio do dalších let je podle nás více diverzifikované, jak sektorově tak i regionálně. Portfolio by mělo být méně vystavené americkým aktivům, především dluhopisům,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Inflace bude strukturálně vyšší
Inflace bude v dalších několika letech pravděpodobně strukturálně vyšší, což je faktor, který výrazně mění strukturu optimálního investičního portfolia. Vztahy Západu s Čínou, Ruskem a spřízněnými státy Asie se vyostřily. Rivalita bude pravděpodobně bránit v efektivní spolupráci těchto regionů.
To vede k reorganizaci a diverzifikaci dodavatelských řetězců západních společností mimo Čínu. Čína má zdaleka nejefektivnější výrobní infrastrukturu s relativně levnou pracovní silou a je tedy skutečně tím nejlepším místem pro outsourcing. Diverzifikace dodavatelských řetězců do méně efektivních zemí s horší infrastrukturou a dražší pracovní silou bude mít tedy v dalších letech inflační vliv na západní ekonomiky.
Inovace vedou k rychlému rozvoji technologií a umělé inteligence od které se očekává, že časem změní svět, podobně jako příchod internetu. Reorganizace dodavatelských řetězců, změna klimatu a rostoucí energetická náročnost technologických inovací vyžaduje nákladné renovace v oblasti veřejné infrastruktury.
USA a EU v dalších letech výrazně zvýší investice do státní infrastruktury (zelená energetika, rozvodová síť, komodity, deglobalizace). Státní fiskální politika přebere otěže soukromého sektoru a bude více určovat kam směřují investice. V tomto období část ekonomiky pod správou státu bude růst na úkor soukromého sektoru.
Hrozí také, že se rozhoří obchodní a konvenční války. Ať už bude v listopadových volbách USA zvolen kdokoliv, jedno je jisté – tvrdší přístup vůči Číně a zhoršení podmínek mezinárodního obchodu. To je totiž jedno centrální téma na čem se výjimečně obě strany v americkém kongresu shodnou – Čína je hrozbou pro USA.
Kvůli zhoršeným mezinárodním vztahům si musí západní státy zajistit potřebné komodity jiným než dosavadním způsobem. Jedná se tak o další faktor, který povede ke zdražení komodit, ať už potřebou nových investic do těžby, nebo reorganizací dodavatelského a zpracovatelského řetězce.
„Ve shrnutí tedy narušení mezinárodních obchodních vztahů, deglobalizace, změna klimatu, zbrojení, investice do infrastruktury a rozvoj umělé inteligence jsou všechno faktory, které povedou k vyšším úrovním státního deficitu, a tedy vyšší inflaci a zvýšeným úrokovým sazbám. Tento trend podle nás rozbije až příchod skutečné umělé inteligence, která bude široce aplikovatelná. To s sebou přinese silné deflační účinky v důsledku zefektivnění výroby a poskytování služeb,“ shrnuje Barotov.
Jak přizpůsobit své portfolio?
Další léta se ponesou tedy v duchu silných státních zásahů do ekonomiky a na trzích, trvale zvýšené inflace a dražšího dluhu (vyšší úrokové sazby). Podle názoru analytiků z BHS už typické 60/40 portfolio (60 % akcie, 40 % dluhopisy) nebude optimální.
Diverzifikace nyní hraje zásadní roli. Americké akcie jsou velmi štědře oceněné, což se projevuje extrémní valuací ve srovnání s ostatními oblastmi světa. Akciové portfolio by tedy mělo být více vyvážené z regionálního hlediska ale i ze sektorového hlediska. Absence levných peněz mohou sebrat vítr z plachet oblíbeným menším růstovým technologickým společnostem v USA. Atraktivní alternativou tak mohou být akcie evropské, indické, čínské, brazilské nebo mix akcií společností z vícero rozvojových zemí.
Dosud byly komodity spíše nezajímavým sektorem, neboť díky globalizaci a rostoucí produktivitě dlouho pouze zlevňovaly. V tomhle ohledu ale svět začíná couvat, a to může být a již do jisté míry je pro komodity ideálním prostředím. Považujeme proto diverzifikaci do tohoto sektoru dobrou možností, jak vybalancovat investiční portfolio. V sektoru komodit vynikají zejména cenné průmyslové kovy (zlato, stříbro, měď, platina apod.). Zlato obzvlášť může být v prostředí zvýšené inflace a nestabilních politik velmi vhodným diverzifikátorem.
Dluhopisy nejsou podle našeho názoru v tomto prostředí vhodnou investicí. V době, kdy se tiskne velké množství peněz a vše v důsledku zdražuje (protože se peníze pomalu mění v „odpad“) je kupec dluhopisů v nevýhodném postavení. Dluhopisoví investoři tedy budou „putovat proti větru“ v dalších letech. Ačkoli krátkodobě a střednědobě budou existovat zajímavé spekulační příležitosti, preferujeme příliš nevystavovat portfolio dlouhodobým dluhovým instrumentům, dokud nepřeváží deflace.
Nemovitosti pravděpodobně zůstanou taktéž atraktivním aktivem, neboť světová populace obecně roste a urbanizace zatím pokračuje. Nový přísun nemovitostí v západních velkoměstech často zaostává za poptávkou. Nemovitosti stejně jako zlato reagují na inflaci velmi svižně a jsou tedy dobrou ochranou proti tisknutí peněz.
Modelové balancované portfolio do „nové éry“ by tedy mohlo vypadat následovně: 40 % americké akcie, 25 % akcie rozvojových trhů, 15 % dluhopisy rozvojových zemí (popřípadě USA), 10 % komodity a 10 % zlato. Jedná se tedy především o diverzifikaci pryč z dluhopisů a USA ve prospěch zbytku světa.