Trhy letos očekávaly grandiózní vzestup čínské ekonomiky potom, co na konci roku 2022 radikálně zmírnila pandemické restrikce. Zároveň avizovala novou růstovou politickou agendu v roce 2023. Data za první kvartál jsou ale smíšená a nadšení nebudí. Situaci v Číně komentuje analytik ze společnosti BHS Timur Barotov.
Od doby, co Čína uvolnila pandemické restrikce, začala bobtnat rozvaha centrální banky Číny, čímž došlo k uvolnění nové likvidity do oběhu. Monetární a fiskální politiky byly nastaveny tak, aby přiměřeně stimulovaly ekonomiku. První kvartál ale poskytl data, podle kterých je obnova čínské ekonomiky spíše smíšená.
Růst čínského HDP se v prvním kvartále 2023 ukázal být svižným na 4,5 %. V přechozím kvartále rostl tempem 2,9 %. Čerstvá ekonomická data však poukazují na zpomalující růst maloobchodních tržeb a propady prodejů a cen v nemovitostním sektoru. Pod očekáváními byla i průmyslová produkce a zklamání budí i nové investice společností do stálých aktiv.
Tyto zprávy se pomalu rozšířily napříč čínskými trhy a mnohé analytiky Wall Street to vedlo k úpravě predikcí ohledně dalšího ekonomického vývoje. Čínský Hang Seng Index tak od vrcholu v lednu odepsal 20 %, CSI 300 klesl o 9,4 % a akcie čínských technologických blue chipů, jako jsou BYD, Tencent, JD a Alibaba odepisovaly nižší desítky procent. Oslabil také yuan.
Zatížený spotřebitel a centrální rozhodování
„Číňané se v důsledku propadajících se cen nemovitostí cítí být chudší, a tak větší část svých disponibilních příjmů raději uspoří, a to i přesto, že jejich příjmy rostou, nezaměstnanost klesá a spotřebitelská nálada se postupně zlepšuje. Zatímco bohatší domácnosti zvýšily své výdaje na luxusní zboží, většina spotřebitelů nesleduje stejný trend a příliš neutrácí za věci, jako jsou dovolené, nebo nové automobily,“ uvádí Timur Barotov.
Hlavním důvodem, proč čínský spotřebitel pravděpodobně neudrží budoucí ekonomický růst, je vysoké zadlužení domácností, které činí 100 % disponibilních příjmů domácností. K růstu zadlužení došlo během posledních let velkého boomu nemovitostního sektoru, a potom se prohloubilo ještě více kvůli pandemickým opatřením.
„Implikace je taková, že další růst Číny bude pravděpodobně záviset na další vládní stimulaci. Dluh totiž tlumí rozjezd spotřebitelské poptávky, která by podpořila ekonomiku a projevuje se to na slabých maloobchodních tržbách. Na těch se projevuje také mimořádně vysoká nezaměstnanost (20,4 %) mladých Číňanů ve věkové kategorií 16 až 24 let.
Přísná pandemická opatření čínské vlády dovedla mnoho středních a menších podniků, které se výrazně podílely na zaměstnanosti mladých, ke krachu. Sektor služeb, který má být podle Morgan Stanley letos tahounem čínské obnovy, je ale naopak výrazným zaměstnavatelem lidí v této věkové kategorii.
„Čína dodnes agresivně podporuje vyšší vzdělání u mladých lidí, čímž dochází k znehodnocení vyššího vzdělání a vzdělanější osoby jsou tak častěji nezaměstnaní než méně vzdělaná populace. Ve zkratce se zdá, že tamní univerzity (nevyjímaje prestižní) poskytují vzdělání, které se míjí kvantitou a typem se skutečnou poptávkou ekonomiky. To ilustruje frekventované a neprecizní zásahy čínské vlády do vlastní ekonomiky, jež vytvářejí nepříjemné konsekvence. Ty se mohou v budoucnosti stát strukturální brzdou ekonomického motoru Číny, ačkoliv se ironicky tyto zásahy prováděly právě za účelem ekonomického rozvoje.“
V první polovině roku by mohla být ekonomika podpořena obnovou v turismu a cestování, nicméně čínský spotřebitel historicky zatím podle Barotova nedokázal udržet ekonomický růst země. Například ve Spojených státech je spotřebitel naopak hlavním motorem růstu a Čína by se tomuto modelu ráda přiblížila. Nicméně s vysokou zadlužeností domácností to nepůjde snadno.
O slabším spotřebiteli značí i velmi nízké a klesající inflační údaje v Číně. Ty mohou naznačovat, že spotřebitel není schopen absorbovat vyšší ceny, a to se může podepisovat na maržích čínských společností. Míra inflace v Číně činila v dubnu 0,1 % a 0,7 % v březnu. Je tak možné, že se v dalších měsících čínská ekonomika ocitne v deflaci, což bude další impulz pro čínskou vládu ke zintenzivnění stimulačních praktik.
Čína navíc prochází novou vlnou infekce Covid-19. Obavy z dalšího možného uzavření trhu zasáhly všechny akcie s expozicí v této zemi. Podle zprávy agentury Bloomberg nová vlna nákazy virem Covid-19 zahrnuje rychle se šířící variantu XBB a očekává se, že v červnu dosáhne vrcholu přibližně 65 milionů infekcí týdně. Jednalo by se tak o největší vlnu nákaz virem Covid-19 vůbec. Pokud by se tamní vláda rozhodla znovu uzavřít ekonomiku, pak jí a potažmo lokální akcie pravděpodobně čeká pokračující pokles.
Pokračující růst čínské ekonomiky se pravděpodobně neobejde bez dodatečného zásahu vládních orgánů. Už teď čínské firmy čelí výprodejům kvůli obavám z dalšího ekonomického vývoje, nové vlně infekcí Covid-19 a strukturálním problémům jako je vysoké zadlužení domácností a vysoká nezaměstnanost mladých lidí.
Situaci může ještě zhoršit rozhodnutí vlády o znovuzavedení striktních pandemických opatření a slabá ekonomická data.
„Nemyslím si, že je znovuzavedení lockdownů je pravděpodobné. Čínská vláda se z minulosti jistě poučila. Obavy jsou tedy veliké a mohly by se pomalu blížit svému potenciálnímu vrcholu. Pokud čínská vláda oznámí svůj záměr k rozšíření expanzivní politiky, což je ve světle výše uvedených faktorů pravděpodobné, povede to k vlně optimismu na finančních trzích.“