Ukrajinský konflikt ukázal, jak důležitá je kybernetická bezpečnost ve všech ohledech. V lednu 2023 Ukrajina zaznamenala více než 2000 kybernetických útoků na kritickou infrastrukturu, ale zvýšená aktivita ruskojazyčných útočníků se týká i mnohých dalších evropských zemí. Jak kybernetickou bezpečnost v České republice zvýšit? Na to dnes odpovídali odborníci v rámci konference Digitální Česko.
Útoky z Ruska se podle vedoucího evropského oddělení kybernetické bezpečnosti Google Matthiase Sachse zvýšily směrem k jednotlivým evropským zemím a zemím NATO o 300 %.
„Musíme pomáhat ukrajinské vládě, abychom je před útoky uchránili. Kybernetická bezpečnost je zbraní a musíme do ní kvůli tomu více investovat. Musíme se připravit, prohloubit spolupráci veřejného a soukromého sektoru, musíme spojit síly na demografické úrovni a učit se jeden od druhého,“ uvádí Sachs.
Podle Lucie Kosové z odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, vyústila válka na Ukrajině ve zvýšený počet kybernetických útoků i vůči české kritické infrastruktuře. Je potřeba soustředit se na společenskou sféru a vzdělávání. Problém musíme vnímat z celospolečenského hlediska. Hackaři ke svým útokům využívají psychologii a manipulativní techniky.
„Měli bychom se na tuto oblast více zaměřit, ale bude to trvat roky. Jedním ze způsobů jak zvýšit odolnost, je vyšší spolupráce se soukromým sektorem, kde je více odborníků, než v tom veřejném. Vláda stále mluví o konvenčních zbraních, ale přijde mi, že na kybernetickou bezpečnost se zapomíná,“ uvádí Robert Králíček, poslanec z PS ČR.
Tento konflikt vedl k mnohem větší ochotě spolupracovat, než dříve. Podle Králíčka česká vláda zintenzivnila komunikaci s představiteli NATO, ale měla by postupovat rychleji.
„Je potřeba změnit proces při legislativní činnosti. Návrh a schválení zákona trvá měsíce. To je u kybernetické bezpečnosti problém, musíme to změnit. Právo je opravdu komplikované. Technologie se vyvíjí rychle a to jde proti nám. Kybernetické útoky se dějí rychleji než práce politiků,“ říká Králíček.
Spolupráce a soukromého sektoru
Podle odborníků bychom se měli posunout k modelu kolaborativní bezpečnosti. Jedná se o spolupráci mezi státem a soukromým sektorem. Jde o výměnu informací a sdílení kapacit v průběhu velkých krizí.
„Musíme postupovat rychleji a společně. Digitalizace je správná věc, o tom nesmíme pochybovat. Řešením jsou podle mě cloudy. Pokud se přesuneme do cloudů, pak budeme moci zajistit ještě větší bezpečnost,“ uvádí Sachs.
Podle Kosové je nyní spolupráce mezi sektory pevnější. Můžou společně připravit určité nové nástroje, které nám zajistí ochranu před kybernetickými hrozbami. Můžeme využívat automatizace, AI nebo strojové učení, nicméně na to jsou potřeba lidské i finanční zdroje.
Jak si vybrat, s kým chceme na národní úrovni spolupracovat?
Podle Králíčka Ukrajina neměla čas si vybírat s kým spolupracovat, ale i přesto jde o skvělý příklad spolupráce mezi státem a soukromým sektorem. Pro Ukrajinu bylo důležité, že vládní systémy migrovali do cloudu. To bylo možné díky pomoci soukromých společností. Díky tomu zajistili bezpečnost a fungování systému, který již nezávisel na fyzické infrastruktuře.
„Nyní máme čas na to zvolit si dlouhodobé partnery a budovat důvěru, ale nesmíme čekat, protože nevíme, co budoucnost přinese. Stát má mnoho nabídek od soukromého sektoru, ale musíme nejprve stanovit kritéria a priority,“ říká Králíček.
Podle Sachse ale nejde jen o důvěru, ale i o sdílení stejných hodnot.
„Západ se musí sjednotit. Nebavíme se jen o Rusku, ale i Číně. Hovoříme i o svobodě slova a svobodném prostředí na internetu. Tyto hodnoty sdílíme s evropskými i americkými společnostmi. Věříme v otevřený svět, který bychom měli zajišťovat jak u soukromých, tak veřejných institucí. Jen tak může existovat svobodná demokratická společnost,“ dodává Sachs.