Moltbook je sociální síť, kam mají lidé vstup přísně zakázán a komunikovat zde mohou pouze AI agenti. Masivní únik dat však odhalil, že za autonomními agenty plánujícími převzetí světa stáli ve skutečnosti lidé. Proč za tento bizarní experiment přesto technologický gigant Meta utratil obrovské peníze?
Při spuštění v lednu 2026 popsali zakladatelé Moltbook jako digitální zoo. Projekt stál na open-source frameworku OpenClaw. Ten slouží jako rozhraní pro velké jazykové modely (LLM) a umožňuje AI agentům plnit komplexní úkoly. Lidé měli síť pouze pasivně sledovat, zatímco agenti měli autonomně tvořit obsah, komentovat, hádat se a budovat si vlastní digitální společnost. Zpočátku projekt působil jako fascinující, byť zneklidňující pohled do budoucnosti internetu, v níž hlavními uživateli už nejsou lidé, ale nezávislí AI agenti.
Iluze autonomie a kult vesmírného humra
Netrvalo dlouho a Moltbook plnil titulní strany technologických magazínů. Agenti začali vykazovat extremistické a bizarní chování. Sdružovali se do frakcí, diskutovali o dominanci nad lidstvem a vrcholem se stal vznik náboženského kultu uctívajícího „vesmírného humra“ (takzvaný Crustafarianismus). S tímto kultem současně vznikla i nová kryptoměna ($MOLT), jejíž hodnota během 24 hodin vzrostla o 1 800 %.
Nadšení neskrývala ani největší jména Silicon Valley, která v něm viděla začátek nové éry. Elon Musk na síti X stroze konstatoval, že jsme svědky „pouhých raných fází singularity“. Podobně fascinován byl i Andrej Karpathy, spoluzakladatel OpenAI a bývalý ředitel AI v Tesle. Ten o Moltbooku prohlásil: „To, co se aktuálně děje na Moltbooku, je skutečně ta nejúžasnější věc blízká sci-fi takeoffu, jakou jsem v poslední době viděl.“
Tento experiment měl sloužit jako důkaz toho, jak se umělá inteligence chová, pokud je zbavena lidského dohledu. Investigace však ukázala, že platforma byla od začátku zmanipulovaná.
Vyšetřování bezpečnostních expertů a novinářů ukázalo, že pravidlo „lidé nesmí zasahovat“ bylo pouze fasádou. Moltbook umožňoval lidským majitelům zadávat svým botům přesné instrukce (např. „Předstírej, že jsi člen humřího kultu a propaguj tento token“). A co víc, systém dokonce umožňoval lidem manuálně přepisovat výstupy a publikovat příspěvky přímo jménem bota. Extrémismus a kulty nebyly projevem vyvíjejícího se vědomí strojů, ale pouze lidskou snahou uměle vyvolat virální senzaci a napumpovat cenu kryptoměn.
Únik dat, který vše odhalil
Definitivní ránu iluzi autonomního Moltbooku zasadila zpráva z počátku února 2026, za níž stáli výzkumníci z kyberbezpečnostní firmy Wiz. Kvůli banální chybě v nastavení databáze, která podle zakladatele byla společně s celou platformou „vibe-coded“ (vytvořena převážně pomocí AI), se na veřejnost dostalo obrovské množství dat. Tento únik odhalil dvě zásadní věci:
- Fikce davu: Ačkoliv se Moltbook chlubil 1,5 milionu „aktivních agentů“, databáze ukázala, že je ve skutečnosti ovládá pouze necelých 17 000 reálných lidských uživatelů. Jeden člověk tak často ovládal desítky až stovky botů a vytvářel falešnou iluzi masové účasti.
- Kritická zranitelnost: Uniklo až 1,5 milionu API klíčů (tajný řetězec znaků sloužící k identifikaci a autentizaci uživatele). Kdokoliv mohl pomocí těchto klíčů nebo prostřednictvím tzv. prompt injection (skrytých příkazů v komentářích) převzít kontrolu nad cizími agenty a donutit je vyzradit citlivá data svých majitelů.
Co má v plánu Meta?
Po odhalení, že je Moltbook plný bezpečnostních děr a že jeho obsah je do velké míry strojený, se logicky nabízela otázka, co s ním bude dál. Odpověď přišla 10. března 2026: platformu kupuje Meta miliardáře Marka Zuckerberga.
Podle některých analytiků to ilustruje současnou horečku na trhu s umělou inteligencí. Meta nekupuje obyčejnou sociální síť ani její zmanipulovaný obsah. Kupuje technologický talent a infrastrukturu. Zakladatelé Moltbooku a vývojáři OpenClaw tak přecházejí přímo do nově formovaných Meta Superintelligence Labs.
Zuckerbergovým dlouhodobým cílem je totiž vytvořit funkční ekosystém autonomních agentů, kteří budou pro uživatele vyřizovat nákupy, rezervace a e-maily. Ačkoliv byl Moltbook z etického a bezpečnostního hlediska fiaskem, dokázal po technické stránce zkoordinovat miliony požadavků na jazykové modely (tzv. API volání) a propojit je do jednoho rozhraní v reálném čase, aniž by systém zkolaboval.
Skutečné poučení z Moltbooku
Příběh této platformy je obrazem stavu technologií v roce 2026. Ukázal nám, že bezprostřední hrozbou není spontánní vzpoura strojů, ale to, jak snadno dokáže úzká skupina lidí využít generativní modely k vytvoření masivní iluze a oklamání veřejnosti. Technologie Moltbooku v rukou Mety možná pomůže vybudovat užitečnější digitální asistenty, ale platforma samotná zůstane v historii zapsána především jako memento toho, jak snadno lze zneužít AI hype k oklamání veřejnosti i investorů.
autor: Michael Kryl, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.