Projekt Masaryčka z pera britského architektonického studia Zaha Hadid Architects promění celý brownfield Masarykova nádraží v atraktivní centrum Prahy 1. Z poněkud omšelého místa vzniká nová čtvrť a pulzující pražský “Paddington”. Projekt „Masaryčka Spojuje“ přinese nová náměstí, revitalizace ulic, komplex budov od Zaha Hadid Architects a velkolepé zastřešení Masarykova nádraží. Studio Jakub Cigler Architekti je lokálním partnerem studia Zaha Hadid Architects. A právě architekt Jakub Cigler v exkluzivním rozhovoru pro Newsgate.cz celý unikátní projekt detailně představuje.
Už v tuto chvili došlo na Masarykově nádraží k odstranění takzvané osy zla. Ta zahrnovala zastavárnu, kterou nahradil menší obchod s potravinami, a kasino, na jehož místě se nyní nachází stylová restaurace Masaryčka. Přesto okolí Masarykova nádraží stále není atraktivním místem. Jak to vnímáte vy?
Čím dál více si uvědomuji, jak změny ve veřejném prostředí výrazně ovlivňují život daného místa. Desítky let, možná i sto let, bylo okolí Masarykova nádraží hodně zanedbanou částí Prahy, a to přesto, že se nachází v podstatě nedaleko Staroměstského náměstí. Když se vrátíme zpátky do doby Rakouska-Uherska, v okolí Masarykova nádraží, které bylo jedno z prvním pražských nádraží, se nacházela jen pošta, telegraf a kasárny. Nedaleko pak ještě autobusové nádraží a část magistrály. Po revoluci pak byla prvním signálem pozitivních změn v této lokalitě až stavba budovy dnešní UniCredit Bank a později samozřejmě stavba obchodního centra Palladium na Náměstí Republiky. Tím se začaly změny šířit.
O několik let později došlo k další velké změně, kdy jste navrhli obchodní palác Florentinum, který byl postaven v ulici Na Florenci. Jak velký vliv měla tato budova na své okolí?
Florentinum nahradilo budovu redakce Rudého práva, která byla stigmatem komunistické minulosti. Florentinum pak přivedlo nový typ nájemníků a v ulici vznikly nové obchody a hotely. Na druhé straně ulice stály nízké nádražní budovy. Jejich odstraněním a nově postavenou několikapodlažní budovou Florentina tak mohlo dojít, jako u jedné z mála ulic Prahy 1, k jejímu rozšíření, a to o 6 metrů, což je opravdu hodně. Vznikla tak velkorysá ulice, která se nyní dočká dalších výrazných změn.
K jakým změnám dochází v současné době?
Z Masarykova nádraží se stává kultivovanější prostor. Vzniká tak nový vnitroměstský dopravní hub pro pohodlnou cestu do centra města pro lidí žijící na okrajích Prahy nebo v příměstských lokalitách. Takový pražský Paddington s budoucí možností cesty vlakem na letiště. Velké změny ale teprve přijdou. Projekt Masaryčka z pera slavného architektonického studia Zaha Hadid promění celý brownfield Masarykova nádraží v pulzující atraktivní centrum Prahy.
Masarykovo nádraží a jeho kolejiště jsou bariérou a chybí propojení mezi ulicemi Na Florenci, Hybernská a Opletalova. V širším kontextu tedy propojení Masarykova nádraží, Hlavního nádraží a nádraží Florenc. Propojení by mělo vzniknout díky přestřešení kolejiště Masarykova nádraží. Můžete nám ho popsat?
Kromě Masaryčky, kterou staví Penta, připravujeme projekt pro Správu železnic. Tím je velkorysé zastřešení Masarykova nádraží. Díky němu vznikne nový veřejný prostor o ploše srovnatelné s Malostranským náměstím. Po více než 700 letech tak bude v Praze 1 nový velkolepý prostor s parkovou úpravou. Zakryje se tak infrastruktura železnice, která je nutná, ale nemusí být vidět. Díky přestřešení kolejiště tak vznikne propojení zmíněných míst.
Jedná se o velkolepou změnu. Jak na ni reaguje veřejnost?
Ze začátku se vedly dlouhé diskuze o tom, zda je to vhodná stavba, nebo ne. Připadá mi, že dnešní společnost je změnami, kterých je hodně, možná trošku unavená a vlastně tomu rozumím. My architekti, jsme ale bohužel trochu nešťastní z toho, že jakákoliv nová stavba je nejprve přijímaná velice negativně a svádí se to na developery a na špatné architekty. V mnoha případech je to možná pravda. Každopádně u revitalizace Masarykova nádraží jsem přesvědčen o tom, že bude mít pozitivní přínos.
Jak si máme zastřešení představit?
Přestřešení bude rozčleněno na několik částí. Vstup na něj bude možný ze třech bodů, a to z pasáže Florentina, od metra Masarykovo nádraží a z Florence. Prostředí bude plné zeleně, květin a stromů a chybět nebudou vyvýšené kontinuální lavičky pro odpočinek. Prostřední prostor bude vyhrazen pro kiosky a dětské hřiště. Levý a pravý břeh Prahy 1 se výrazně liší nejen v množství zeleně, ale i v počtu dětských hřišť. Projekt tak na pravý břeh přinese obojí. Bude to taková oáza klidu s hezkými průhledy na Staré město, a to bez hluku z magistrály. Ze zastřešení navíc bude možné vstupovat do hotelu a do obchodů.
Ožít by měla i ulice Hybernská. Jakých změn se dočká?
V ulici Hybernská se staví nový Hotel One, do kterého bude možné sejít po lávce, a to právě ze zmiňovaného přestřešení. Současně se připravuje architektonická soutěž, která bude řešit přestavbu pošty stojící přímo u Masarykovo nádraží. To bude takový poslední kamínek mozaiky.
.
Objekty od Zahy Hadid toto místo posunou na zcela novou úroveň. Můžete nám popsat jejich architekturu?
Jedná se o komplex dvou budov, které jsou od sebe vějířovitým způsobem odtrženy. Přitom jsou však horizontálně obejmuty zlatými linkami, které se na konci směrem k centru města zvedají a přecházejí z horizontály do vertikály. Vytvářejí na západní fasádě, směrem ke Staroměstskému náměstí, vertikální zlatou strukturu, která je vygradovaná do nejvyššího bodu. Je to velmi dynamická architektura. Střecha směrem k magistrále stupňovitě klesá a její nejvyšší bod se stane novou pražskou vyhlídkou pro širokou veřejnost. Přístupných střech je v Praze velmi málo a tato bude navíc opravdu ojedinělá. Vstupní lobby budov koncipovali dynamickým způsobem, přesně ve stylu jejich specifického přístupu. Bude to jiné, než jsme zvyklí.
Architekt Jakub Klaška z kanceláře Zaha Hadid Architects, který na projektu od počátku pracuje o něm říká: “V mentální mapě většiny Pražanů to místo vedle Masarykova nádraží vlastně neexistuje. Vám se vybavuje, co tam vlastně je? Ne, je šedé, nepřístupné. Tento projekt tedy de facto vytěžil další prostory, které předtím veřejnost nemohla používat”.
Tento přístup k řešení projektů ve městě osobně velice oceňuji, protože budovy a veřejné prostory mají napomáhat město pro lidi propojovat a zabraňovat vytváření bariér. O to usiluji u všech projektů, které jsem v Praze navrhoval. Ať už se jedná o Quadrio, Florentinum, budovy na Churchill Square nebo Visionary. Jsou to budovy, spolupůsobící se životem města.
Na jakých dalších projektech vaše studio Jakub Cigler Architekti pracuje?
Když zůstaneme u tématu dopravy, ve výstavbě je nádraží Bubny, které vznikne ještě dřív než přestřešení Masarykova nádraží. Naše kancelář se podílí se Správou železnic a Magistrátem města na probíhající mezinárodní soutěži rekonstrukce Hlavního nádraží a přiléhajících Vrchlického sadů – Sherwoodu. Hlavní nádraží už není kapacitně dostatečné. Jsou předvybraní tři finalisté a vítěz by se ujal nejen rekonstrukce nádražní budovy, ale i nešťastného Sherwoodu. Cílem je, aby se z Sherwoodu stalo místo, kde budeme chtít trávit čas. Zkrátka místo pro normální život.
