V rámci Kulatého stolu zaštítěného Parlamentem ČR proběhla diskuze na ožehavé téma života ukrajinských uprchlíků v ČR. Debaty se mimo jiné zúčastnila i Anastasia Dzhygola, mladá právnička z ukrajinské Oděsy a Vladislav Motsman, podnikatel z Charkova. Anastasia nyní s týmem právníků Arrows ETL Global pracuje na projektu UA DESK.
Ukrajinu muselo opustit již 5 000 000 lidí. Podle odhadu ministerstva vnitra je momentálně v ČR přes 300 000, při čemž více než polovinu tvoří děti a 4/5 dospělých jsou ženy. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka lze očekávat, že v případě pokračující ruské agrese bude narůstat i pravděpodobnost, že se Ukrajinci do své zbídačené vlasti nebudou vracet.
Ukrajinské obyvatelstvo již před válkou tvořilo největší menšinu v ČR. Mnozí vidí příliv uprchlíků skepticky a brání se pomyšlení na začlenění Ukrajinců do naší ekonomiky, ale jako každá mince, i tato má druhou stranu.
„Po vypuknutí války nastal velký odliv mužských pracovníků, zejména ze stavebnictví a nyní zde máme hlavně ženy s dětmi. Ty samozřejmě mohou vykonávat úplně jiný typ práce, než o kterou jsme přišli.“ konstatuje dále Skopeček.
Dle jeho názoru je tedy pro ČR zásadní, aby byli Ukrajinci co nejrychleji začleněni do hospodářské činnosti a byl jim usnadněn vstup na pracovní trh.
Skopeček dále tvrdí, že ne každý cítí stejnou míru solidarity s ukrajinským národem. I když je mezi občany stále vysoká podpora a vůle pomáhat, objevují se již dezinformace a populistické názory, které se v lidech tuto vůli snaží potlačovat. Tyto úsudky staví Ukrajince do role příživníků, kteří zde žijí na úkor našeho blahobytu. Tak to ale dle jeho stanoviska samozřejmě není.
Debaty se zúčastnil i zastupitel města Pardubice, Karel Haas, který se věnoval tématu mezinárodnímu a národnímu rámci pomoci ukrajinským uprchlíkům. Haas se zaměřoval konkrétně na zakotvení takovéto aktivity, která pomoc uprchlíkům představuje, v mezinárodních úmluvách a směrnicích.
„Formy, jakými ukrajinské uprchlíky podporujeme nejsou žádné výmysly vlády nebo české národní předpisy. Je to soubor starých mezinárodních Evropských norem, které je třeba dodržovat, pokud se chceme považovat za vyspělý právní stát. „Ukrajinští občané zde nedostávají nic, na co by na základě Ženevské úmluvy o uprchlících neměli nárok,“ pokračuje Haas.
Reakce Anastasie Dzhygoly na sebe nenechala dlouho čekat. Podle ní je zásadním kamenem úrazu nesprávné vnímání jak ukrajinských uprchlíků, tak i jejich situace.
„V televizi často vidíte Ukrajinské uprchlíky utíkající pouze s nákupní taškou, ale to není kompletní obraz momentální situace. Je nás tady spoustu takových, kteří chtějí zase žít plnohodnotný život a jsme připraveni být samostatní. Možná jste o nás ještě neslyšeli. Nechodíme s nataženou rukou a nežádáme o pomoc. Jsme zvyklí vyřešit si všechno sami, ale upřímně, i tak budeme určitý druh pomoci potřebovat.“ zněla její výpověď.
Anastasia utekla do Prahy, kde nyní pracuje jako advokátní koncipientka ve společnosti Arrows ETL Global, kde se svým teamem začal pracovat na projektu UA DESK. Jedná se o projekt, který má usnadnit Ukrajincům jejich fungování v cizím státě. Jde zejména o právní asistenci v získávání dokumentů, včetně občanství, nebo při podnikání.
“Ukrajinci nemají být přítěží, musíme pro ně zajistit co nejlepší integraci tak, aby se mohli stát plnohodnotnými a rovnoprávnými spoluobčany,“ řekl JUDr. Pavel Staněk, partner Arrows Etl Global.
„Z důvodu rizik, které pro nás návrat domů představuje, někteří z nás už počítají s tím, že v zahraničí zůstanou delší dobu a budou investovat peníze do této země. Neznáme ale zdejší zákony a náležitosti investování, pronajímání a vlastnictví. Bojíme se nedostatečného porozumění a chceme mít své peníze v bezpečí. Máme mnoho otázek a žádné odpovědi. Tento projekt by to měl změnit,“ pokračuje Anastasia.
Anastasia i Vladislav projevili zájem o aktivní začlenění do investičního a podnikatelského prostředí. Česká republika jim v tom může pomoci prostřednictvím jazykových kurzů češtiny, pro prvotní odbourání jazykové bariéry nebo například business seminářů, kde budou moci konzultovat své otázky s českými podnikateli a odborníky.
„Představte si, že se najednou ocitnete v cizí zemi, a když vstřebáte prvotní šoky, zjistíte, že jste opět na začátku. Na Ukrajině jsem byl uznávaný podnikatel. Mnoho zaměstnanců na mně bylo závislých. Najednou jsem v cizí zemi, neznám zdejší jazyk, mentalitu, pravidla pro podnikání a zákony. Začínat od 0 je nesmírně těžké, ale my se nevzdáváme. Pomoc však budeme potřebovat,“ doplňuje Anastasii Vladislav.
Závěrem debaty byla otázka, zda ČR momentálně poskytuje žádoucí pomoc. Podle Renáty Zajíčkové, poslankyně a starostky městské části Prahy 5, se situace v ČR změnila a posunula do další fáze.
„První vlnu přílivu uprchlíků zvládla Česká republika úspěšně. Nyní je potřeba začít se dívat do budoucnosti a vnímat Ukrajince jako rovnocenné občany, který zde chtějí znovu žít plnohodnotný a důstojný život. Jen tak můžeme dosáhnout udržitelné situace, která bude prospěšná pro obě strany. “ uzavírá debatu Jan Skopeček.