Závod o nadvládu v umělé inteligenci naráží na tvrdé limity fyzického světa. Extrémní spotřeba energie, tenčící se zásoby kritických surovin v čele s mědí a rostoucí obavy veřejnosti z kyberhrozeb i zdražování elektřiny ukazují novou realitu. Vítězům AI revoluce nestačí dokonalý algoritmus, ale i stabilní infrastruktura, udržitelný přístup ke zdrojům a schopnost získat si důvěru společnosti.
Od technologického závodu k boji o suroviny a energii
Síla AI už dnes není jen teorií, ale tvrdou realitou trhů. Od podzimu 2022, kdy se objevil ChatGPT, ovládly akcie spojené s umělou inteligencí index S&P 500 a stojí za většinou všech výnosů, zisků i kapitálových investic. Tento „ekonomický motor“ však nyní začíná narážet na limity fyzického světa.
Hlad umělé inteligence po elektřině totiž přibližně jednou převyšuje dostupné kapacity. Zajištění energie už není jen položkou v rozpočtu firem, ale stává se otázkou národní bezpečnosti – kdo nedokáže napájet svá datacentra, prohrává v globální konkurenceschopnosti. Právě tento nedostatek výkonu vrací do hry energetiku; firmy zaměřené na jadernou a solární energii zažívají na burze výrazný růst a stávají se klíčovými partnery technologických gigantů.
Další fáze rozvoje se proto nebude rozhodovat v AI laboratořích, ale přímo v terénu. Rozhodující bude přístup ke kritickým nerostům a schopnost udržet si důvěru veřejnosti. Samotná inovace už zkrátka nestačí. Příští vlna investic se přelije tam, kde bude zajištěna bezpečnost, udržitelnost a stabilní přísun surovin. Právě tyto faktory budou v nejbližších letech určovat, kdo v AI revoluci uspěje a koho zastaví nedostatečná infrastruktura.
Závod o energii nahrává obnovitelným zdrojům
Jak potvrzují aktuální analýzy, datová centra pro AI mají při svém rozšiřování enormní nároky na elektřinu. Ministerstvo energetiky USA odhaduje, že do roku 2030 bude zapotřebí dalších 100 gigawattů (GW) špičkové kapacity, přičemž polovinu tohoto nárůstu lze připsat právě datovým centrům. USA se však už nyní potýkají se zastaralou infrastrukturou a přetíženými trhy, což v době vysoké poptávky zvyšuje riziko výpadků.
Prioritou amerického energetického trhu je rychlost nasazování nových kapacit a diverzifikace zdrojů. V roce 2024 tvořily větrné a solární elektrárny rekordních 17 % veškeré vyrobené elektřiny v USA, čímž poprvé překonaly podíl uhlí (15 %). Podle výhledu EIA mají výhodu dodavatelé schopní rychlé realizace; v roce 2026 plánují developeři přidat 86 GW nové kapacity, přičemž solární energie má tvořit 51 % a bateriová úložiště 28 % těchto přírůstků.
Možnosti pro nové energetické kapacity v USA
| Levné | Čisté | Stabilní | Rychlé | |
| Obnovitelné zdroje | 🔵 | 🔵🔵🔵 | 🔵🔵 | 🔵🔵🔵 |
| Zemní plyn | 🔵🔵 | 🔵🔵 | 🔵🔵🔵 | 🔵🔵 |
| Jaderná energetika | 🔵 | 🔵🔵🔵 | 🔵🔵🔵 | 🔵 |
Legenda:
🔵🔵🔵 = Velmi dobré / Vysoké
🔵🔵 = Průměrné / Střední
🔵 = Slabé / Nízké
Poptávka po energii v USA vykazuje růst napříč různými zdroji. Jaderná energetika zaznamenala nárůst investic díky smlouvám technologických firem (např. Constellation Energy a Microsoft), které využívají jádro pro napájení datacenter. Valuace některých jaderných společností v roce 2024 výrazně vzrostly, přičemž index S&P 500 Nuclear Energy dosáhl v říjnu historických maxim. Výstavbu nových reaktorů však limitují náklady přesahující 30 miliard USD a průměrná doba realizace 10–12 let.
Solární sektor v posledním období vykázal vyšší zhodnocení než globální energetické indexy. Zatímco širší index MSCI World Energy vzrostl o necelých 10 %, akcie výrobců solárních komponent a provozovatelů parků v USA posílily díky zákonu o snížení inflace (Inflation Reduction Act). Ten nabízí daňové úlevy ve výši až 30 % investičních nákladů. Komerční projekty OZE těží z kratší doby výstavby (často 1–3 roky) a konkurenceschopné ceny elektřiny (LCOE), která u solárních zdrojů v USA klesla na 24–96 USD/MWh.
Ideální spojení: Obnovitelné zdroje a zemní plyn
Navzdory politickým titulkům, které občas věští konec čisté energie, mluví trhy jinou řečí. Aktivně spravované fondy zaměřené na čistou energii překonaly do října 2025 globální index o více než 6 %. Růst sektoru vychází z reálných základů projektů a zotavení valuací firem po předchozích propadech. Index amerických veřejných služeb S&P 500 Utilities v roce 2025 vzrostl o více než 20 %, čímž překonal širší trh. Obnovitelné zdroje fungují v USA jako doplňkové technologie. Zatímco solární a větrné elektrárny nabízejí nejnižší náklady na novou energii, zemní plyn zajišťuje stabilitu sítě a v roce 2025 tvořil přibližně 40 % celkové výroby elektřiny.
Díky poklesu cen stacionárních baterií, které podle BloombergNEF meziročně zlevnily až o 45 %, se však struktura investic mění. Podle výhledu EIA se očekává, že v roce 2026 budou solární zdroje a bateriová úložiště tvořit 99 % veškeré nově instalované kapacity v USA. V horizontu příštích 12 měsíců roste potenciál firem v oblasti infrastruktury a veřejných služeb. Tyto společnosti navyšují odhady svých zisků díky zakázkám pro datová centra, přičemž jejich průměrné tržní ohodnocení s poměrem P/E kolem 18,5 zůstává pod úrovní celého indexu S&P 500.
Úzká hrdla: Měď a voda jako strategické limity
Klíčové minerály, v čele s mědí, jsou nezbytné pro budování rozvodných sítí a energetických aktiv. Jsou v podstatě základním kamenem v souboji o technologické a ekonomické prvenství. Měď potřebujeme pro přenosové soustavy, lithium pro baterie a vzácné zeminy pro energetiku i obranu. Z pohledu energetické bezpečnosti je kritická zejména měď, což hraje do karet těžařům s produkcí v Severní a Jižní Americe (např. společnost Vale).
Poptávka po mědi v USA má do roku 2035 vzrůst na dvojnásobek, přičemž podle analýzy S&P Global hrozí do konce dekády roční deficit nabídky 1,6 milionu tun. K uspokojení globální poptávky do roku 2040 jsou nutné investice 350 miliard USD, avšak kvůli dlouhé době povolování nových dolů v USA (až 29 let) očekává trh spíše vlnu fúzí a akvizic stávajících těžařů. Podrobnosti o výhledu trhu naleznete v analýze od S&P Global.
Klíčový postřehy z grafu:
- Rozevírající se nůžky: Kolem roku 2027 se křivka poptávky definitivně odděluje od celkové nabídky. Tento deficit se má v čase drasticky prohlubovat.
- Krize primární těžby: Tmavší část grafu (primární nabídka) ukazuje, že stávající doly a známé projekty nebudou po roce 2030 stačit pokrývat potřeby trhu. Do roku 2050 klesne těžba z dnešních úrovní téměř o třetinu.
- Role recyklace: Sekundární nabídka (recyklace) zůstává relativně stabilní, ale ani její mírný růst nedokáže kompenzovat výpadek v těžbě a rostoucí hlad průmyslu.
- Investiční implikace: Aby se zabránilo tomuto scénáři, bude nutné buď objevit masivní nová ložiska, nebo výrazně investovat do technologií zvyšujících efektivitu recyklace.
Strategický význam vody rovněž stoupá: je naprosto nezbytná jak pro výrobu čipů, tak pro chlazení datových center. Přesto zastaralá infrastruktura, odpor místních komunit a nedostatek vody způsobený klimatickými změnami představují pro realizaci projektů značná rizika. Tato omezení by měla vést k adopci inovací šetřících vodu, ale zároveň zvýhodnit developery, kteří se mohou prokázat úspěšnou spoluprací s veřejností.
Výdaje na chlazení datových center by měly růst o 18 % ročně a do roku 2028 se z nich má stát trh v hodnotě 16,9 miliardy dolarů. Průmyslové podniky, které prodávají efektivní chladicí řešení a snižují tak energetickou zátěž infrastruktury AI, mají na trhu velmi silnou pozici.
Společenský dopad: Trh práce a nová éra vzdělávání
Vliv AI na pracovní sílu je momentálně plný rozporů – na jedné straně revolučně usnadňuje přístup k informacím, na druhé straně narušuje zavedené kariérní cesty.
Plný dopad na trh práce se očekává v horizontu deseti až dvaceti let, ale data již nyní ukazují změny v některých sektorech. V USA vzrostla nezaměstnanost v technologických profesích u lidí pod 30 let o 3 % za rok 2024, což převyšuje růst nezaměstnanosti u starších pracovníků i v jiných odvětvích. Tento vývoj souvisí s automatizací softwarového vývoje a administrativních úkonů pomocí AI.
Změny na trhu práce zvyšují poptávku po platformách v oblasti vzdělávacích technologií (EdTech), které využívají personalizovanou výuku a algoritmy pro párování kandidátů s volnými místy. Podle analýz trhu se očekává, že globální hodnota sektoru EdTech vzroste ze 142 miliard dolarů v roce 2023 na 348 miliard dolarů do roku 2030. To představuje průměrný roční růst o 13,6 %.
Problém dostupnosti: Kdo zaplatí účet za AI?
Masivní hlad datových center po energii už začíná pociťovat běžný spotřebitel na svých fakturách. Extrémním příkladem je Irsko, kde datová centra spotřebovávají více než pětinu veškeré elektřiny, což přispělo k meziročnímu nárůstu cen o 26 %. Podobná situace je ve Virginii, kde ceny elektřiny vzrostly od roku 2021 o zhruba 30 %.
Vlády se sice snaží běžné občany chránit zaváděním speciálních tarifů pro velké technologické firmy (hyperscalery), ale tato opatření často nepokryjí celkové náklady na novou infrastrukturu. To vede k rostoucímu odporu veřejnosti.
- Odpor komunit: Obavy z drahé elektřiny a vysoké spotřeby vody už vedly k zastavení velkých projektů – Google musel v roce 2025 zrušit plán v Indianapolis a Amazon vycouval z výstavby v Tucsonu.
- Politické téma: Očekáváme, že debaty o dostupnosti energií v souvislosti s AI budou klíčovým tématem amerických voleb v roce 2026. Technologičtí giganti se proto budou muset mnohem více soustředit na budování důvěry a přímou spolupráci s místními komunitami.
Nové příležitosti a nutnost ochrany
Stejné technologie však naštěstí poskytují i silný obranný štít. Nástroje umělé inteligence skokově zvyšují efektivitu při odhalování skrytých hrozeb a automatizují opravy chyb v kódu. Z toho vyplývá jasný trend: i když může širší softwarový sektor čelit určité nejistotě, výdaje na kybernetickou bezpečnost poletí strmě vzhůru.
Pro investory a technologické lídry tato situace představuje obrovskou příležitost, pokud dokážou jednat rychle. Průkopníci, kteří se postaví k obavám čelem, získají tržní podíl, protože veřejná poptávka po transparentnosti, etice a jasné regulaci neustále sílí a důvěra se stává nejcennější komoditou. Zájem o AI bude i nadále rapidně růst.
Ti, kdo pochopí, že energie a suroviny jsou strategická aktiva, a dokážou svá řešení sladit se společenskými potřebami, z této technologické revoluce vytěží maximum.
autor: Jakub Škopek, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.