Delší život již není pouze otázkou zdravotnictví. Rychle se stává jednou z nejvýznamnějších ekonomických a podnikatelských transformací tohoto století. Podle nejnovější studie UniCredit Horizons Observatory s názvem LongevityTech: Technology Enabling Strategy in the Longevity Economy budou muset organizace napříč všemi sektory, od financí a výroby po maloobchod, energetiku a infrastrukturu – přehodnotit způsob, jakým vytvářejí hodnotu ve světě, kde lidé žijí, pracují a spotřebovávají po delší dobu.
Dlouhověkost se postupně mění z demografického trendu v příležitost napříč ekonomikou. Ovlivňuje investiční rozhodování, nákupní strategie, regulaci, návrh produktů i očekávání zákazníků. Firmy, které se přizpůsobí včas, budou nejlépe připraveny využít růstové příležitosti vyplývající ze stárnutí populace a současně posílit svou odolnost a dlouhodobou konkurenceschopnost. V centru této transformace stojí čtyři technologie, které UniCredit označuje za pilíře konceptu „LongevityTech“:
- umělá inteligence (AI)
- robotika
- kvantové technologie
- ovládací systémy a rozhraní člověk–stroj nové generace
Tyto technologie mají společně posilovat dlouhodobé schopnosti organizací, zlepšovat rozhodovací procesy, podporovat stárnoucí pracovní sílu a umožňovat vznik inkluzivnějších produktů a služeb.
Umělá inteligence jako kognitivní infrastruktura ekonomiky dlouhověkosti
Umělá inteligence se postupně přesouvá z fáze experimentování do běžné podnikové praxe. Podle zprávy využívá AI alespoň v jedné oblasti své činnosti již 88 % společností na celém světě, přičemž globální trh s AI by měl do roku 2030 dosáhnout hodnoty 813,8 miliardy USD, což představuje více než trojnásobek oproti 244 miliardám USD v roce 2025.
UniCredit zdůrazňuje rostoucí význam AI při předvídání rizik, podpoře stárnoucí pracovní síly, zlepšování zákaznické zkušenosti a plánování dlouhodobých financí. Zpráva uvádí využití od prediktivní údržby a odhalování podvodů až po personalizovaná zdravotní doporučení a podporu finančního rozhodování.
Roboti překračují hranice továren
Studie dále identifikuje robotiku jako klíčový nástroj pro delší a produktivnější pracovní život. Očekává se, že globální trh s robotikou vzroste ze 74,1 miliardy USD v roce 2024 na 476 miliard USD do roku 2035. Do roku 2030 bude navíc 80 % lidí denně přicházet do kontaktu s inteligentními roboty, zatímco dnes je to méně než 10 %.
Vedle průmyslové automatizace nachází robotika stále širší uplatnění ve zdravotnictví, logistice, údržbě infrastruktury a zajišťování bezpečnosti na pracovištích. Organizacím pomáhá rozšiřovat provozní kapacity a současně snižovat fyzickou zátěž zaměstnanců.
Kvantové technologie vstupují do hlavního proudu
Přestože jsou kvantové technologie stále v rané fázi rozvoje, přitahují bezprecedentní investice. Zpráva uvádí, že trh s kvantovými výpočty by měl dosáhnout hodnoty 7,3 miliardy USD, zatímco vlády po celém světě již vyčlenily na rozvoj kvantových technologií 44,5 miliardy USD z veřejných zdrojů.
UniCredit očekává, že kvantové technologie budou hrát stále významnější roli ve finančním modelování, řízení rizik, plánování infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a řešení optimalizačních úloh, které tradiční výpočetní technika nedokáže efektivně zvládat.
Technologie orientované na člověka
Se stárnutím společnosti se dostupnost a přístupnost stávají strategickou otázkou podnikání. Zpráva upozorňuje na význam rozhraní nové generace, včetně hlasového ovládání, rozpoznávání gest, nositelných technologií a rozhraní mezi mozkem a počítačem. Tyto nástroje jsou klíčové pro zajištění toho, aby produkty a služby zůstaly použitelné pro lidi v různých životních etapách. Samotný globální trh s rozhraními mozek–počítač by měl do roku 2029 dosáhnout hodnoty 506 milionů USD, oproti 262 milionům USD v roce 2024.
Podle zprávy UniCredit by dlouhověkost už neměla být vnímána jako výzva určená pouze zdravotnickým systémům. „V debatách o dlouhověkosti často uniká podstatná skutečnost: už nejde pouze o příběh zdravotnictví. Finanční sektor, výroba, maloobchod či reality – každé odvětví musí přehodnotit, jak obsluhuje zákazníky, zaměstnává lidi a investuje v delších časových horizontech.
V tomto kontextu se rychle se rozvíjející technologie stávají základní infrastrukturou, která firmám umožňuje plánovat v horizontu desetiletí, nikoli čtvrtletí,“ uvedl během mediálního webináře profesor Nic Palmarini, ředitel britského National Innovation Centre for Ageing, který výzkum poprvé exkluzivně představil.
Bydlení, mobilita, výroba, finanční služby, infrastruktura, energetika, spotřební zboží i digitální služby hrají důležitou roli při podpoře delšího, zdravějšího a produktivnějšího života. Konkurenční výhodu budou stále více získávat organizace, které dokážou:
- navrhovat produkty a služby pro delší životní etapy;
- udržovat výkonnost a důvěru v dlouhodobém horizontu;
- snižovat zbytečná a předvídatelná rizika;
- přizpůsobovat své fungování demografickým změnám.
Dlouhověkost tak představuje nejen společenskou výzvu, ale také významný motor inovací a ekonomického růstu. Technologie, které dnes firmy začnou strategicky rozvíjet a integrovat do svého fungování, budou určovat jejich schopnost uspět v měnícím se demografickém prostředí. Organizace, které dokážou propojit technologický pokrok s potřebami stárnoucí populace, si mohou zajistit silnější pozici na trhu i dlouhodobou udržitelnost svého podnikání.