Průměrná mzda českých manažerů a manažerek se letos pohybuje okolo 150.000 korun hrubého. Celkový příjem ale výrazně zvyšují bonusy, ty mohou měsíční příjem i zdvojnásobit. Vrcholový manažer si tak ročně vydělá kolem tří milionů korun. Ženy manažerky v průměru dostávají o 21 procent méně, vyplývá z analýzy personální agentury Advantage Consulting.
V odměňování hraje výraznou roli věk, obor i pohlaví. „S věkem rostou zkušenosti, a to je právě to, co je u manažerských pozic nejvíce ceněno, v odměňování manažerů tak existuje rovnice platu a odpracovaných let. Nejvyšší průměrné mzdy nabízejí manažerské posty ve zdravotnictví, finančních službách a sektoru informačních technologií,“ uvedla výkonná ředitelka Advantage Consulting Olga Hyklová.
V České republice tvoří vedoucí a řídící pracovníci přibližně 6,3 procenta ekonomicky aktivních osob. Těch bylo v roce 2024 asi 5,3 milionu, na manažerských pozicích tak pracuje kolem 330 000 lidí. Přesto je v Česku schopných manažerů nedostatek.
Do propastných rozdílů v odměňování mužů a žen nejen na manažerských postech zasáhne Evropská unie. Od června 2027 platit v EU směrnice o transparentnosti odměňování, která zavede povinnost firem s více než 250 zaměstnanci každoročně zveřejňovat zprávy o mzdových rozdílech mezi pohlavími. „Cílem je snížit rozdíl na maximálně pět procent, pokud není odůvodněn objektivními faktory,“ dodala Hyklová.
Více manažerek je ve státní sféře než v soukromých firmách
Mzdovým rozdílům navzdory žen na vedoucích pozicích přibývá. Podle dostupných údajů tvoří ženy přibližně 30 až 35 procent všech vedoucích a řídících pracovníků v České republice. Nejvíce žen je na manažerských postech zastoupeno ve státní správě a samosprávě, kde se jejich podíl pohybuje kolem 40 procent, naopak v soukromém sektoru tvoří manažerky necelých 30 procent. Tento podíl se v posledních letech mírně zvyšuje, což odráží postupné zlepšování genderové rovnosti v manažerských pozicích.
Navzdory vysokému finančnímu ohodnocení a atraktivním benefitům se Česko dlouhodobě potýká s nedostatkem vrcholových manažerů. Ten je způsoben především rychlým růstem některých odvětví, demografickými změnami, jako je stárnutí pracovní síly, nebo specifickými požadavky na dovednosti a zkušenosti, které jsou nutné pro vrcholové manažery. Tradičně se velký nedostatek vrcholových manažerů objevuje v odvětvích, jako jsou IT, technologie, finance, zdravotnictví a výroba, kde je potřeba vysoké úrovně specializace a rychlých inovací.