Zpomalující globální ekonomika, vysoká inflace nebo rostoucí úrokové sazby byly na začátku roku hlavními důvody pro negativní naladění ekonomů, ale i finančních trhů. Divokou kartou bylo znovu otevření čínské ekonomiky, kde se očekávalo podobné oživení, jako v případě otevření dalších ekonomik. To skutečně dorazilo, říká ve svém komentáři analytik XTB, Štěpán Hájek.
Čínská ekonomika rostla za první kvartál v roce 2023 o 4,5 %, čímž porazila odhady na 4 % a očekávání na zbytek roku se výrazně vylepšila. Dalším důkazem svižného oživení jsou maloobchodní prodeje, tedy to, co lidé reálně utratí v obchodech, které rostly v dubnu o 18,4 % poté, co v březnu rostly meziročně o 10,6 %. Jde o nejlepší čísla za poslední dva roky, ale situace se začíná otáčet k horšímu, což je riziko nejen pro Čínu, ale také globální ekonomiku, kde má růst Číny tvořit v letošním roce až 35 % z celkového HDP. Špatná zpráva by to byla také pro exportní evropské ekonomiky, jako je Německo nebo Česká republika.
„Když zůstaneme u pohledu do zpětného zrcátka a podíváme se na čísla HDP z Číny, zjistíme, že růst vytáhla průmyslová produkce, spotřeba a částečně také investice. Index PMI sledující náladu mezi manažery a ukazující mnohem lepší obrázek ohledně budoucnosti sektoru jak zpožděná čísla HDP, rostl v únoru za výrobní sektor na 52,6 bodů (50 bodů je hranice pro expanzi nebo pokles sektoru). Nicméně od té doby (březen a duben) se nálada mezi manažery výrazně zhoršila a v dubnu se index PMI dostal na 49,2 bodů,“ uvádí Hájek.
Dokonce i další indexy PMI od soukromých firem ukazují na pokles sektoru pod 50 bodovou hranici. Jeden z nejdůležitějších sektorů čínské ekonomiky, kde region nabízí nejlepší přidanou hodnotu v globálním obchodě, se tedy sotva zvednul a znovu zpomaluje. Oživení ekonomické aktivity začíná výrazně utlumovat i v dalších sektorech.
„Například sektor služeb, kde je cítit otevření ekonomiky nejvíce, jelikož ho podporuje domácí poptávka, naznačuje evidentní ochlazení. Začátkem roku vystřelil nad 57 bodů, ale v dubnu klesl na 55. Stále je sice v expanzi, ale v sektoru služeb se to kvůli velmi dlouhému lockdownu očekávalo. Nicméně vidíme také náznaky zpomalující poptávky po luxusním zboží, kde Čína byla začátkem roku jedním z mála rostoucích regionů. Jakmile zklame poptávka domácností, jsme na cestě za výrazně nižším výkonem ekonomiky,“ doplňuje Hájek.
Otevření čínské ekonomiky je tedy podle Hájka převážně lokální, ale i zde ztrácí svou dynamiku. Čínský juan je jednou z nejhůře výkonných asijských měn, inflace nedosahuje ani jednoho procenta a dobré zprávy z Číny investoři nijak neoslavují. Silnější měna nebo rostoucí inflace by oživení ekonomiky za normálních okolností podpořily.
„Varovné signály přichází i z dalších koutů globální ekonomiky. Německé exporty do Číny klesly o 11,3 %, což ukazuje nejen klesající dynamiku globálního obchodu, ne kterém je Čína závislá, ale také fakt, že se na Čínu nemohou evropské země tolik spolehnout. Do hry totiž vstupuje také geopolitické riziko, kde Německo doplácí na svou pozici spojence se Spojenými státy, které intenzivně zbrojí proti bezpečnostním s obchodním rizikům, které představuje Čína,“ uvádí Štěpán Hájek.
Několik německých společností reportovalo za první kvartál výrazné propady tržeb v Číně, jako například výrobce chemikálií BASF nebo Volkswagen, kterému klesly exporty do Číny o 15 %. Německo je zásadním partnerem tuzemských firem. Zpomalení jeho exportů bude se zpožděním znamenat zpomalení exportů tuzemských.
„Z celkového počtu jich míří do Německa přes 30 %. Nejde pouze o Německo, ale i Česko tak doufalo ve svižné a hlavně déletrvající oživení čínské ekonomiky, jelikož tuzemská poptávka zůstává utlumena. Tyto naděje v důsledku vývoje posledních týdnů zásadně klesly a další vývoj může být ještě o něco horší. Stejně tak nás mohou čínská data pozitivně překvapit, ale takové důkazy zatím nemáme,“ uzavírá.