Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 3,1 bodu na hodnotu 94,1, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 95,2 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 4,4 bodu na hodnotu 94,1.
Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v květnu výrazně snížila v průmyslu (-8,2 bodu) a mírněji v obchodě (-2,3 bodu). Ve stavebnictví se nezměnila a ve vybraných službách se podruhé v řadě zvýšila (+2,3 bodu).
„Zhoršený ekonomický sentiment mezi podnikateli byl v květnu ovlivněn výrazným poklesem důvěry v odvětví průmyslu, kde velká část respondentů, zejména v sektoru automotive, očekává v příštích měsících pokles tempa růstu výrobní činnosti,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se snížila. Ve srovnání s dubnem se domácnosti výrazně více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a i jejich vlastní finanční situace. Svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci hodnotí lépe. Podíl respondentů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, se meziměsíčně mírně zvýšil.
„Květnové výsledky lze do jisté míry interpretovat jako určitou korekci výrazného růstu spotřebitelské důvěry v předešlém měsíci. Stojí za tím především výrazné zvýšení obav domácností ze zhoršení vývoje celkové hospodářské situace v České republice, ale také z jejich vlastní finanční situace v následujících dvanácti měsících. Pozitivně lze naopak vnímat meziměsíční zlepšení hodnocení současné finanční situace domácností,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Aktuální výsledek představuje odle hlavního ekonoma CYRRUS, Víte Hradila, poměrně značné zklamání a to hlavně ve dvou klíčových kategoriích. Mezi průmyslníky podle něj evidentně nestačilo k návratu optimismu překonání zimy bez ruských fosilních paliv a pokles velkoobchodních cen zemního plynu zpět na úrovně z roku 2021. O slovo se nyní patrně hlásí hlavně chladná poptávka a klesající schopnost promítat růst nákladů do konečných cen.
„Ještě překvapivější je pak opětovný nárůst skepse mezi spotřebiteli, kteří navzdory nadále mizivé nezaměstnanosti a zpomalující inflaci zůstávají hluboko v pásmu pesimismu. Možným vysvětlením by mohlo být nedávné představení vládního konsolidačního balíčku a s ním spojené uvědomění, že krocení stamiliardových deficitů státního rozpočtu se neobejde bez snížení životní úrovně obyvatel napříč společenskými vrstvami. Celkově bychom ovšem slabý květnový výsledek nepřeceňovali a považujeme jej spíše za jednorázový výkyv, přičemž v příštích měsících předpokládáme opětovné zlepšování,“ uvedl Hradil.