Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu proti dubnu klesla o 1,6 bodu na hodnotu 99,7 bodu. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,4 bodu na 99 bodů a důvěra spotřebitelů se propadla o 2,6 bodu na 103,4 bodu. Meziročně celková důvěra v hospodářství klesla o 1,3 bodu. Oznámil to Český statistický úřad.
V průmyslu klesla důvěra v hospodářství oproti dubnu o 2,6 na 94,5 bodu, v obchodě o 2,2 na 92,8 bodu a ve vybraných službách o 0,5 na 102,4 bodu. Ve stavebnictví naopak důvěra stoupla o 2,4 na 117,9 bodu. „K poklesu podnikatelské důvěry v květnu přispěla zejména nižší očekávání tempa růstu výrobní činnosti u podnikatelů v průmyslu a výrazně horší hodnocení celkové ekonomické situace v obchodě,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Nálada v průmyslu je podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka v posledních měsících výrazně rozkolísaná a bez jasného trendu. „Vyšší ceny energií spolu s nejistým vývojem zahraniční poptávky tlumí očekávání firem ohledně oživení výroby, nicméně svou roli hraje i zvýšená nejistota, která se může postupně promítat do slabší investiční aktivity. K jak výraznému zásahu dojde, to bude záviset především na dalším vývoji konfliktu na Blízkém východě, situaci kolem Hormuzského průlivu a normalizaci dodavatelských řetězců,“ dodal Rusinko.
Důvěra spotřebitelů se v květnu snížila podruhé v řadě. „Naposledy byla nižší v srpnu loňského roku. Mezi spotřebiteli přetrvávají obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace doprovázené zhoršujícím se hodnocením jejich stávající finanční situace,“ doplnila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Nálada domácností se v posledních dvou měsících podle Rusinka citelně zhoršila. Stojí za tím obavy ze slabšího ekonomického vývoje, vyšších cen energií a obecně vyšší nejistota v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. „V květnu přibylo domácností, které v příštích dvanácti měsících čekají zhoršení své finanční situace. Podle nás to odráží obavy z vyšší inflace a zhoršení kupní síly domácností – konkrétně v důsledku dražších pohonných hmot a rizika, že se prvotní energetický šok postupně promítne i do cen v širší ekonomice,“ podotkl Rusinko.
Mírně horší sentiment v květnu skrývá podle hlavního ekonoma České bankovní asicoace Jaromíra Šindela propad očekávaných velkých nákupů u spotřebitelů. „Pokud by se v následujících měsících promítly do horších výsledků maloobchodu, představovaly by tyto skromnější plány negativní riziko pro dvouprocentní výhled růstu české ekonomiky v letošním roce. Ten se totiž opírá o stabilní téměř tříprocentní růst spotřeby domácností,“ uvedl Šindel.