Výsledky komunálních a prvního kola senátních voleb nebudou mít na českou ekonomiku jako celek žádný výraznější dopad. Posílení populistických stran ANO a SPD však může vést k větším útratám radnic v rámci boje s energetickou krizí a zároveň může k těmto krokům přimět i vládu, míní analytici.
„Samosprávy mají na celkové fungování ekonomiky vliv pouze nepřímý a ani výraznější obměny ve složení zastupitelstev nemohou v krátkém časovém období zamávat stavem českého hospodářství,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Tradičně nejvíc mandátů v komunálních volbách získala místní sdružení nezávislých kandidátů, ze stran jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhá byla ODS a třetí hnutí Starostové a nezávislí (STAN). V porovnání s výsledkem v roce 2018 zaznamenaly výrazný propad počtu zastupitelů sociální demokraté, komunisté i STAN. Ztratily také ostatní strany vládní koalice. Výrazněji si polepšilo opoziční hnutí SPD, mírně i ANO, které uspělo ve většině velkých měst.
Právě ANO mělo energetickou drahotu a nečinnost vlády v této souvislosti jako jedno z hlavních témat.
„Vládní strany budou muset přistoupit ještě zřetelněji k praxi, kterou dosud převážně odmítaly. Budou muset rozšířit a prohloubit podpůrná opatření pro boj zejména s energetickou drahotou a vzít tak opozici zásadní téma, ne kterém se, jak vidno, poměrně úspěšně profiluje,“ uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lidé podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala nyní chtějí rychlá a fiskálně nereálná řešení z nabídky populistů z ANO Karla Havlíčka a Andreje Babiše. Málokdo se chce přitom na řešení problému podílet sám a opět velká část voličů se chce zcela spolehnout na stát.
„Pokud se hnutí ANO bude podílet na vládě ve většině krajských měst (hrozí to i v Praze a Brně), pak předpokládám, že obrovské rozpočtové rezervy statutárních měst nastřádané pro budoucí investice budou rozdány voličům v příštích letech jako substitut vládní pomoci. Zajímavé bude sledovat města s prázdnou pokladnou, například Liberec, versus mnoho menších, kde jsou rezervy relativně výrazně vyšší,“ dodal Dohnal.
Růst cen energií bude záležitostí i příštího roku, kdy ji navíc může doprovodit citelnější růst míry nezaměstnanosti. Vláda se tedy podle Kovandy bude muset uchýlit k dalším programům pomoci domácnostem i firmám, takže se nutně ocitne v rozporu se svým klíčovým slibem ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Další podpůrné programy nelze realizovat bez prohloubení veřejného zadlužení, pokud tedy vláda nebude s to uskutečnit razantní škrty ve stávajících výdajích. Hlubší zadlužení nakonec bude kompenzováno zvýšením daní.