Inflace v Česku podle analytiků v dalších měsících dál poroste. Důvodem je zejména pokračující zdražování energií. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší do prosince 1993.
Přetrvávající mezera ve vývoji velkoobchodních cen energií a cen pro domácnosti podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta naznačuje, že navyšování ceníků pro domácnosti ještě není u konce.
„Další by měla odhalit červencová statistika a v prognóze pak počítáme ještě se zvýšením před začátkem letošní topné sezóny. Pokračovat by mělo s ohledem na situaci na Ukrajině i zdražování potravin. Do budoucna pak lze z pohledu cen příznivě vnímat očekávanou silnou tuzemskou úrodu základních obilovin,“ uvedl Vagenknecht.
Za celý rok 2022 očekává průměrnou meziroční inflaci 15,4 procenta, v roce 2023 pak 7,6 procenta.
Na současné inflaci je podle ekonoma Deloitte Davida Marka důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný.
„Nicméně hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším úrokovým sazbám ČNB,“ podotkl.
Strach o dodávky plynu z Ruska bude podle ředitelky Next Finance Markéty Šichtařové i v dalších měsících držet vysoko cenu plynu a současně také elektřiny.
„Na domácnosti budou postupně dopadat nové, dražší ceníky. To se bude dál propisovat do jednotlivých položek spotřebního koše. Sázíme na to, že vrchol tempa inflace máme stále před sebou. Více než 17 procentní tempo inflace tedy neznamená strop. Už brzy bude tempo inflace začínat dvojkou,“ dodala.
Červnová inflace byla podle dat evropského statistického úřadu Eurostat v Česku v EU čtvrtá nejvyšší. Vyšší byla v Estonsku, Litvě a Lotyšsku, těsně za Českem byly Polsko, Rumunsko a Slovensko.
Podle analytika portálu Capitalinked.com, Radima Dohnala, rizikem pro zrychlení tempa by bylo další velké zvýšení cen plynu a elektřiny za současně pouze mírného ekonomického zpomalení.
„Rizikem zůstává případné snížení objemu intervencí na podporu stabilní koruny,“ uzavírá Dohnal.