Bankovní rada České národní banky se na dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla zachovat základní úrokovou sazbu beze změny, tedy na úrovni 7,00 %. Tento výsledek je v souladu s naším předpokladem a očekával jej i finanční trh, říká ve svém komnetáři hlavní ekonom CYRRUS, Vít Hradil.
K tomuto rozhodnutí, podle Hradila, bankovní rada pravděpodobně dospěla na základě své makroekonomické prognózy, která prošla v srpnu poměrně zásadní změnou, když posunula horizont měnové politiky o půl roku dále do budoucnosti.
„Tato změna nyní bankovní radě umožňuje odhlédnout od nadále rozbouřené tuzemské inflace a bezprostředně na ni nereagovat dalším růstem sazeb. Předchozí – tedy ta tradiční – prognóza by patrně naopak doporučovala sazby dále zvýšit,“ dodává Vít Hradil.
Ve prospěch dnešního rozhodnutí kromě pozměněné prognostické metodiky vyznívala i nejnovější data o české inflaci, která indikují její citelné zpomalování. Ačkoliv totiž meziroční tempo zdražování dosahuje nadále alarmujících 17,2 %, meziměsíčně již pokleslo na 0,4 %, což lze interpretovat jako znatelné uklidnění. Poptávková inflace – tedy ta tažená ochotou zákazníků akceptovat rostoucí ceny – pak slábne již delší dobu a do popředí se dostávají hlavně ceny energií.
Vzhledem k postoji, který k charakteru české inflace zaujímá bankovní rada ČNB ve svém novém složení, lze její dnešní rozhodnutí hodnotit jako logické. Stávající pětičlenná většina bankéřů se netají skeptickým postojem k účinnosti úrokových sazeb v aktuálním prostředí a s ohledem na inflační statistiky i očekávané ekonomické ochlazení bylo zřejmé, že nebude mít důvod ke změnám.
Podle Hradila je ovšem otázkou, zda bude tento přístup dlouhodobě udržitelný. Pod tlakem totiž zůstává česká koruna, které nesvědčí ani probíhající evropská energetická krize, ani nárůst globální averze k riziku, který stahuje kapitál do bezpečnějších přístavů. Oporu pak koruně přestává dodávat i rozdíl mezi českými a zahraničními úrokovými sazbami. Zatímco ty české totiž svůj růst zastavily, od centrálních bank Spojených států a eurozóny se všeobecně očekává jejich další zvyšování, což činí korunu méně atraktivní. Jejímu oslabení – které by hrozilo přes dražší dovozy dále zvýšit českou inflaci – tak ČNB brání devizovými intervencemi, které se ovšem mohou v dohledné době stát neudržitelně nákladnými.
„V takovém případě by ČNB musela režim intervencí buďto utlumit, nebo koruně dodat oporu zvýšením sazeb. Vzhledem k nadále objemným devizovým rezervám, kterými ČNB disponuje, ovšem předpokládáme, že ke změnám v letošním roce ještě donucena nebude. Očekáváme tak po zbytek roku stabilní úrokové sazby i pokračování devizových intervencí,“ uzavírá Hradil.