Americká ekonomika by letos měla růst tempem mírně pod 2 procenta. V příštím roce čekáme zrychlení k dvouprocentní hranici, tedy lehce nad potenciálním růstem, který odhaduje centrální banka. Hlavními tahouny mají zůstat spotřeba a investice. Pomoci má i fiskální impuls spojený s Trumpovým „velkým krásným rozpočtovým zákonem“. Klíčová otázka ale zní: jak velkou roli v dalším vývoji sehraje umělá inteligence a technologický sektor?
Americký akciový trh je dnes mimořádně koncentrovaný. Deset největších firem tvoří okolo 40 % indexu S&P 500 a většina z nich patří do technologií – zároveň masivně investuje do umělé inteligence. Takzvaní hyperscaleři, tedy firmy zaměřené na trénování AI, do této oblasti investovali zhruba 400 miliard dolarů. A to není všechno: výstavba datových center je ještě dražší. Kromě samotných technologií zahrnuje stavební práce, infrastrukturu a energetiku včetně zajištění dodávek elektřiny.
Podle odhadů výzkumného centra Budget Lab při Yaleově univerzitě se investice související s AI podílely na růstu reálného HDP v první polovině roku více než třetinou. V čistém vyjádření jde přibližně o 0,5 procentního bodu z celkového růstu 1,6 %. Budget Lab zároveň uvádí, že v „hrubých“ investičních výdajích (tedy ještě před tím, než se část impulzu vyruší přes dovoz) je příspěvek vyšší, zhruba 1,3 procentního bodu. Výstavba datových center je totiž dovozně náročná: přibližně polovina kapitálových statků pochází ze zahraničí, takže se část investičního impulzu v HDP kompenzuje vyšším dovozem a nižším čistým exportem.
A protože investice do AI mají dále růst – hyperscaleři mohou zvýšit své kapitálové výdaje až na 500 miliard dolarů – bude tato složka ekonomiky pravděpodobně i nadále viditelně podporovat růst.
Technologie se ale do výkonu americké ekonomiky nepromítají jen přes investice. Druhým kanálem je akciový trh a takzvaný efekt bohatství. Růst cen akcií zvyšuje bohatství zejména nejbohatších domácností – a právě ty mají na spotřebě mimořádně vysoký podíl, přes třetinu. Pokud mají bohatí Američané dále utrácet, musí si trh udržet výkon. A ten v posledních letech táhnou hlavně technologie. K polovině prosince index S&P 500 letos vzrostl zhruba o 15,5 %, „Velká sedmička“ přidala přes 24 %. Index bez Magnificent Seven rostl jen o necelých 13 %.
Z toho je patrné, že technologický sektor – a to jak investicemi, tak přes akciový trh – přispívá k růstu americké ekonomiky nadstandardně. Fed navíc očekává, že se postupně projeví i vyšší produktivita. V prosincové prognóze uvádí, že by růst reálného HDP mohl v roce 2026 dosáhnout až 2,3 %. Současně by inflace měla klesnout k 2,4 % a nezaměstnanost se zvýšit na 4,4 %, tedy mírně nad odhadovanou přirozenou mírou kolem 4,2 %.
Náš výhled je opatrnější. Nepředpokládáme, že se investice do AI promítnou do produktivity tak rychle, aby už příští rok výrazně zvedly celkový růst. Růst produktivity se nyní pohybuje kolem 3 % anualizovaně. Pokud by se využití umělé inteligence začalo šířit rychleji a skutečně se promítlo do širší produktivity práce, mohl by se růst produktivity podle některých odhadů posunout směrem k 4 %. Zatím je ale příliš brzy na uzavírání sázek.
Rizika amerického výhledu jsou z velké části paradoxně soustředěna právě v technologickém sektoru. Pokud by firmy začaly výrazně škrtat investice do datových center a související infrastruktury, ekonomika by přišla o podstatný motor růstu. A pokud by důvodem bylo zklamání z návratnosti, tedy že AI nedoručí výnosy, které trh očekává, téměř jistě by následoval výprodej technologických akcií. Čím prudší a delší by byl, tím silněji by se přes efekt bohatství přelil do oslabení spotřeby domácností.
Americká ekonomika stojí na prahu možné změny směrem k vyššímu potenciálnímu růstu, který by mohly nastartovat nové technologie. Zároveň ale platí, že stejný příběh může z optimistických očekávání udělat problém. Pokud se ukáže, že realita je méně „růžová“, než trh dnes věří, může se současný tahoun růstu změnit v brzdu. A tu by pocítili nejen běžní Američané, ale i investoři, kteří se technologiím dosud vyhýbali obloukem.
autor: Jan Berka, hlavní ekonom Portu