Zatímco běžné počítače řeší složité úkoly postupně, kvantové počítače dokážou spočítat miliardy možností naráz – díky tomu mohou během pár minut navrhnout revoluční léky nebo odhalit skryté vzorce v globální ekonomice. Stroje však narážejí na nečekanou bariéru – nevejdou se do vlastních mrazáků. Aby jejich výkon rostl, musí se propojit. Jenže v extrémním chladu blízkém absolutní nule dosud zůstávaly uvězněny. Nizozemský startup QphoX však tuto izolaci boří. Vyvinul první komerční kvantový modem na světě, který dokáže qubity propojit pomocí běžných optických vláken, a otevírá tak cestu k masovému využití. A holandské firmy si všímá i IBM a plánuje s její pomocí ovládnout kvantový trh.
| Pojem | Vysvětlení | Souvislost |
| Qubit | Základní jednotka informace. | Na rozdíl od klasického bitu (0 nebo 1) zvládne obojí najednou. |
| Kryostat | Chladící mrazák pro procesory kvantových počítačů. | Bez extrémního chladu se qubity znehodnotí v okolním teple a přestanou fungovat. |
| Kvantový modem | Převodník signálu od QphoX. | Funguje jako most. Bere signál z mrazáku a posílá ho dál běžným optickým kabelem. |
| Mikrovlny | Jazyk, kterým mluví qubity. | Jsou velmi slabé. Stačí trocha tepla a informace v nich zmizí. |
Zatímco většina trhu stále sleduje souboj o počet qubitů, technologický gigant IBM 12. března 2026 potvrdil spoluprací se startupem z Delftu, že skutečný ekonomický potenciál kvantového sektoru nutně není pouze v samotných procesorech, ale hlavně v jejich infrastruktuře.
Uzavřením tohoto strategického partnerství vysílá IBM jasný signál: tradiční cesta monolitických systémů naráží na své limity a do popředí se dostává koncept škálovatelných modulárních datacenter. Pro IBM se nejedná jen o technologický upgrade, ale strategický krok, který může výrazně posunout její pozici v kvantovém cloudu.
Modularita jakožto konec extrémních nákladů
Kvantové počítače až doposud narážely na neúprosnou fyzikální bariéru, obrazně řečeno se „nevejdou do vlastních mrazáků“. Aby procesory fungovaly, musí být izolovány v extrémním chladu kryostatů, které je drží v teplotách blízkých absolutní nule. Snaha o navyšování výkonu cestou stavby stále větších, komplexnějších a dražších chladicích systémů však vedla do slepé uličky s neudržitelnými kapitálovými náklady.
Nizozemský startup QphoX nabízí revoluční řešení těchto limitů prostřednictvím konceptu modularity. Namísto stavby jednoho monstrózního systému, jak velikostí, tak i cenovkou, by technologie umožňovala propojit několik menších, výrazně levnějších jednotek do jedné sítě.
Pro budoucí provozovatele kvantových datacenter to v praxi znamená drastické snížení výdajů, pro představu, kdyby IBM při plnění svého plánu o výstavbě sítě kvantových datacenter do roku 2033 postavila 20 obřích pokročilých kryostatů pro dosažení 100 000 qubitů při používání dosavadní technologie, výdaje by se mohli vyšplhat až na astronomické dvě miliardy dolarů.
Oproti tomu cena standardizovaných komerčních chladicích jednotek s kapacitou ve stovkách qubitů se pohybuje podle veřejně dohledatelných zdrojů kolem jednoho až dvou milionu dolarů (např. modely od finských Bluefors). Technologie QphoX umožňuje propojit stovky těchto levnějších standardních jednotek. To by mohlo vést ke škrtnutí až 1,5 miliardy dolarů z kolonky výdajů, a to rozhodně není zanedbatelná částka.
Otevírá se tak cesta k profitabilnímu komerčnímu provozu. Tuto vizi drastického snížení nákladů nyní vlastní QphoX a s tím i IBM. Bohužel v této fázi se jedná zejména o plány, takže náklady IBM to nesníží ihned.
Patent na průlomovou technologii
QphoX si svůj technologický průlom samozřejmě nechal patentovat. Tím si startup zajistil strategický monopol na klíčové rozhraní, bez kterého si dnešní optikou budoucí kvantovou infrastrukturu nedokážeme představit. Vyvinuli totiž první kvantový modem na světě, který dokáže propojit qubity pomocí běžných optických vláken, kterými je již dnes propojen skoro celý svět. Tím padají i náklady na výstavbu nové infrastruktury.
To, že se nejedná o pouhý akademický experiment, ale o produkt s reálnou tržní validací, potvrzují i konkrétní kontrakty. Mezi takové kontrakty se řadí i pokračující spolupráce s americkým letectvem. Toto partnerství dokazuje mimo jiné strategickou důležitost technologie.
Evropa konečně opět udává tempo
V historických závodech o klasické polovodiče a čipy Starý kontinent se zbytkem světa ztratil dech již před lety. V budování kvantové infrastruktury se však karta začíná obracet. QphoX je hmatatelným důkazem, že evropská věda již nezůstává pouze zavřená v laboratořích univerzit, ale dokáže se rychle přetavit v komerční sílu se strategickým globálním významem.
Díky této technologii má Evropa reálnou šanci, že tentokrát nebude pokrok pouze sledovat z povzdálí, ale bude to ona, kdo bude udávat tempo a stanovovat technologické standardy.
Geniální řešení tohoto složitého problému
Technologické řešení je geniálně jednoduché ve své logice: supravodivé qubity komunikují v mikrovlnách, které jsou nesmírně slabé a mimo chladiče (-273 °C) okamžitě zanikají v tepelném šumu.
QphoX vyvinul první kvantový modem na světě, který slouží jako „překladač“. Transformuje mikrovlnné pulzy na světlo, které může cestovat stávající infrastrukturou optických kabelů i při pokojové teplotě, aniž by došlo k znehodnocení informace. Tato schopnost vyvést kvantová data z ledové izolace do okolního světa je oním chybějícím článkem do pomyslné skládačky.
Aktuálně vše nahrává tomu, že v kvantovém světě zítřka nebude pravým vítězem ten, kdo vyrobí procesor s největším počtem qubitů, ale ten, kdo tyto procesory dokáže efektivně a levně propojit. IBM svou sázkou na QphoX jasně definovala směr vývoje. Schopnost vyvést kvantovou informaci z její ledové izolace pomocí světla v optických vláknech není jen technickým úspěchem. Jedná se o základní stavební kámen digitálního pokroku budoucnosti.
autor: Filip Triner, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.