Přestože finanční trhy v posledních týdnech čelí vyšším reálným výnosům a jestřábím očekáváním centrálních bank, většina klíčových tržních indikátorů zatím více odpovídá scénáři zpomalování ekonomiky než nástupu recese. Napříč jednotlivými třídami aktiv převažuje obraz ekonomiky, která sice zpomaluje, ale nadále stojí na relativně zdravých makroekonomických i podnikových fundamentech. Právě proto je dnes nezbytné nesledovat akcie nebo úrokové sazby izolovaně. Takzvaný cross-asset pohled totiž nabízí mnohem přesnější obrázek o tom, jaká rizika a očekávání jsou aktuálně promítnuta do cen jednotlivých aktiv.
Jedním z nejvýraznějších společných znaků současného prostředí jsou vyšší úrokové sazby. V řadě ekonomik již centrální banky sazby zvýšily a trhy v některých případech stále připouštějí možnost jejich dalšího růstu. To však neznamená návrat do inflačního prostředí let 2021 a 2022. Současný růst reálných výnosů odráží spíše vyšší požadovanou návratnost kapitálu v prostředí ekonomiky, která zatím zůstává odolná, než obavy z nekontrolované inflace. Právě to je jeden z největších rozdílů oproti situaci před několika lety.
V americké ekonomice je tento vývoj dobře patrný na trhu protiinflačních státních dluhopisů (TIPS). Reálné výnosy rostly především u dvouletých a pětiletých splatností, zatímco takzvaná breakeven inflace současně klesala. Jinými slovy, investoři požadují vyšší reálné výnosy, nikoli vyšší inflační prémii. To představuje důležitý rozdíl oproti období let 2021 a 2022, kdy hlavním motorem růstu výnosů byla především rostoucí inflační očekávání. Současný vývoj zároveň naznačuje, že geopolitická riziková prémie na energetických trzích postupně odeznívá. Trh však nadále počítá s robustním vývojem americké ekonomiky. Růst reálných výnosů proto zatím nevysílá jednoznačný recesní signál, jaký historicky představovala hluboká inverze výnosové křivky.
Podobně konstruktivní obrázek nabízí i trh podnikových dluhopisů. Kreditní spready u dluhopisů s investičním ratingem zůstávají poblíž historicky nízkých úrovní a ani segment s neinvestičním ratingem (high-yield) nevykazuje známky plošnějšího zhoršování rizikového sentimentu. Trh tak zatím nepovažuje firemní sektor za zdroj systémového rizika.
Stejný závěr lze vyčíst také z amerického bankovního sektoru, který nevykazuje známky systémového napětí, přičemž úvěrová aktivita zůstává stabilní. Firemní bilance jsou ve většině odvětví nadále zdravé a případné problémy se koncentrují spíše lokálně než napříč celou ekonomikou. Také podmínky financování zůstávají navzdory přísnější měnové politice příznivé. To naznačuje, že dosavadní zpřísnění měnové politiky zatím nepředstavuje významnou překážku pro fungování finančního systému ani pro financování podnikové sféry.
autor: Jan Berka, hlavní ekonom Portu