Americký Federální rezervní systém (Fed) po dvoudenním zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení je v souladu s očekáváním trhů. Fed zároveň poskytl projekce do budoucích let. Zvýšení sazeb a prognózy Fedu komentuje analytik společnosti BHS Timur Barotov.
Ve středu večer úředníci amerického Fedu zveřejnili své rozhodnutí ohledně změny klíčových úrokových sazeb a publikovali Summary of Economic Projections (SEP). Podle Barotova trhy převážně očekávaly zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procenta, což se také stalo. Klíčová úroková sazba ve Spojených státech tak nově činí 4,75 % – 5,0 %.
Ekonomické prognózy členů Fedu
Dokument SEP poskytuje ucelený pohled na individuální projekce členů Fedu a informuje o změnách, které se udály od minulého SEPu, který byl zveřejněn v prosinci 2022.
Úředníci mírně zhoršili svá očekávání ohledně tempa růstu reálného hrubého domácího produktu v USA v dalších třech letech. Letos avizují růst o pouhých 0,4 %.
Nezaměstnanost bude letos podle nové projekce pouze zanedbatelně vyšší, než tvrdil prosincový odhad, a to 4,6 %. Očekává se také mírně odolnější inflace podle preferovaných indikátorů PCE a Core PCE.
Odhady bankéřů ohledně terminální hodnoty úrokové sazby jsou jen mírně vyšší. Letos je to 5,1 %, příští rok 4,3 % a v roce 2025 3,1 %. Postoj úředníků by se tak dal podle Barotova interpretovat jako lehce přísnější než v prosincové prognóze.
Tisková konference a odpovědi Jerome Powella
Krátce po zveřejnění SEPu následovala tisková konference, na níž měl šéf Fedu Jerome Powell krátký proslov a zodpověděl otázky novinářů. Někteří své otázky mířili na bankovní sektor USA a na souvislosti se zkrachovalou Silicon Valley Bank.
Powell vysvětlil, že bez zásahu Fedu a americké vlády by panika spojená s bankovním sektorem mohla vést k výrazně negativním důsledkům a rozšířit se napříč celým odvětvím. Dále uvedl, že bankovní systém je v dobré kondici a zkrachovalé banky, včetně SVB byly spíše výjimkou.
„Ve světle nedávného krachu tří bank ve Spojených státech dojde ke zpřísnění podmínek pro vydávání nového dluhu a banky musí soupeřit s vysokým výnosem na vládních dluhopisech. Tyto faktory povedou k přísnějším úvěrovým podmínkám, a tato situace částečně přispěje ke zpomalení ekonomiky,“ uvedl Barotov.
Finanční kondice jsou podle Powella nyní více utažené, než ukazují tradiční indexy, jelikož ty neberou v potaz úvěrové podmínky.
Od začátku letošního roku statistická data poukazují na lehce expandující ekonomiku, což komplikuje boj s inflací. Bankéři Fedu věří, že se jednalo o jednorázový efekt v důsledku teplejšího počasí, než je běžné, což mělo stimulační účinek na americkou ekonomiku.
To ovšem není důvod k přísnějšímu postoji Fedu. Podle Powella se stimulační účinky těchto silných dat vykompenzovaly s opačnými účinky v souvislosti s krachem bank.
Powell uvedl, že inflace je na své cestě k poklesu, avšak o něco pomaleji, než by si představoval. Růst cen zboží úspěšně zpomaluje a ceny služeb v oblasti bydlení brzy s velkou pravděpodobné začnou klesat také.
Problém je ovšem v růstu cen služeb nesouvisejících s bydlením, které tvoří větší část jádrového indexu PCE (56 %). Aby došlo k jejich poklesu, je zapotřebí nadále zpřísňovat monetární politiku s cílem ochladit pracovní trh a poptávku po službách.
Powell zdůraznil, že pracovní trh USA je stále silný, růst mezd je vysoký a americká ekonomika postupně zpomaluje. Zavrhl jakékoliv snížení úrokových sazeb v letošním roce, což jde proti současným očekáváním trhu. Ohledně zmenšování rozvahy Fedu uvedl, že nedávno poskytnutá likvidita o rozměru ca 300 miliard USD americkým bankám, nebude mít vliv na dosavadní průběh.
Program kvantitativního utahování bude tedy i nadále pokračovat stejným tempem (zhruba -90 miliard USD za měsíc). Podle Powella bude cesta k nižší inflaci dlouhá a hrbolatá.
Shrnutí a reakce trhů
„Celkově se zdá, že Fed uvažuje o dalším, alespoň jednom nebo dvou zvýšeních úrokových sazeb o 0,25 %. Některé části inflace se vyvíjí správným směrem, ovšem nejedná se o všechny segmenty ekonomiky a rychlost, se kterou se tak děje, je sotva dostačující. Zatím se nezdá, že by terminální hodnota úrokových sazeb měla být výrazně výše, než 5,25 % – 5,5 %,“ uvádí Barotov.
Ekonomika ještě nepociťuje plné účinky zvýšených úrokových sazeb, které se do ní budou postupně čím dál více propisovat. Podle Barotova by se měl Fed po dosažení terminální hodnoty úrokové sazby v souladu s historickým vzorcem chování uchýlit k pauze, kdy bude měsíce vyčkávat na stejné úrokové úrovni.
„Pokud inflace půjde správným směrem, rozhodne se Fed buď sazbu snížit nebo ji udržovat na stejné úrovni, dokud ho něco nedonutí tyto sazby snížit znovu. Druhý scénář se mi zdá více pravděpodobným, neboť v případě ekonomické krize může na podporu ekonomiky snížit úrokové sazby. Pokud jsou ovšem na 0 %, manipulační prostor americké centrální banky je omezený. Také 0% úroková sazba není podle ekonomické teorie normální situací a nemusí dlouhodobě vést k žádaným výsledkům,“ dodává Barotov.
Americké akciové trhy v průběhu tiskové konference nejevily žádnou výraznější reakci, ale před skončením obchodní seance došlo k většímu výprodeji a hlavní indexy skončily v červených číslech. S&P 500, Nasdaq Composite a Dow Jones Industrial Average uzavřely zhruba o 1,6 % níže, než na začátku obchodní seance.