Senát schválil snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny za litr. Nyní návrh putuje k prezidentovi Miloši Zemanovi, který jej může uvést v platnost svým podpisem. V takovém případě bychom se této regulace dočkali na začátku letošního června a trvala by minimálně 4 měsíce, tedy do konce září. Tento krok je zřejmě vládní reakcí na zvyšování cen motorových paliv, jehož příčinou je zejména ruská agrese na Ukrajině. Vláda si od snížení slibuje výsledné zlevnění u čerpacích stanic až o 1,80 koruny na litr.
Ministr financí Zbyněk Stanjura podotýká, že se zejména u nafty nevylučuje dlouhodobější trvání zmíněného opatření, které ve výsledku může být až trvalé. Kritika však přichází ze strany opozice. Ta se domnívá, že se nejedná o dostatečný zásah a že se sleva na cenách pohonných hmot příliš neprojeví.
Při větším snižování by se prý podle ministra financí jednalo o příliš vysoké ztráty z příjmů státního rozpočtu, jelikož by stát musel výpadky z příjmů prodejců kompenzovat. Již po tomto snížení státní rozpočet ztratí přibližně 4 miliardy korun. Aktuálně se každý rok na daních z jednoho litru nafty vybere 9,95 koruny a z benzinu pak 12,84 koruny.
Po ruské invazi na Ukrajinu došlo k výraznému zdražení ropy a oslabení koruny vůči dolaru. Kolem 10 března tak ceny benzinu i nafty dosahovaly historických rekordů. Za litr nafty se průměrně platilo 49,50 koruny a za litr benzinu v průměru více než 47 korun.
Přibližně od poloviny března Ministerstvo financí sbírá data o výši marží prodejců paliv. Například po dubnovém ohlášení kontrol těchto marží prodejci snížili cenu v průměru o 60 haléřů za litr pohonné hmoty.
I přes to máme podle analytiků cen pohonných hmot očekávat další navyšování cen, které v ČR opět začalo eskalovat přibližně před dvěma týdny.