Blíží se bouřková sezóna a s ní spojené obavy z úderu bleskem. Šance, že do vás blesk udeří, je podle některých odborníků mizivá, jen asi jedna ku třem milionům. Tato statisticky vyjádřená pravděpodobnost se ale výrazně zvyšuje s vyhledáváním rizikových podmínek. Víte, které to jsou? Jak se při bouřce určitě nechovat nebo jak bouřku vnímali naši předkové?
Bouřka v čase
Bouřka patří mezi přírodní jevy, které odjakživa vzbuzovaly respekt. V dřívějších dobách lidé věřili, že když bouří, znamená to, že se bohové na lidstvo zlobí. Jak ve společnosti začalo převládat křesťanství, z množného čísla se stalo jednotné, bouřka zůstala stále hněvem, ale už za ním stál bůh jen jeden. A aby od sebe lidé nebezpečí s bouřkou spjaté odvrátili, zapalovali tzv. hromničky neboli hromniční svíce, které byly posvěceny v kostele 2. února na svátek Hromnice, a modlili se: za lidi, úrodu, stavení i zvířata. Nicméně i v současném světě bychom našli kultury, ve kterých se věří, že pokud blesk zasáhne člověka, jedná se o boží trest.
Dochovaly se i o něco úsměvnější pověry spojené s bouřkami. Moc přivolat bouřku se například přisuzuje kytičce zvané Bouřka, kterou byste v odborné literatuře našli pod názvem Rozrazil rezekvítek. Po utrhnutí této modře kvetoucí rostlinky pak má zanedlouho následovat bouřka.
Rozšířenou pověrou pak také zůstává, že se při bouřce kazí mléko a jídlo. To se ovšem – dle některých zjištění – zejména v historii, kdy byla absence zařízení na chlazení a skladování potravin, skutečně mohlo zakládat na pravdě.
Tři nejčastější fakta/mýty spojené s bouřkou
Počítání vzdálenosti bouřky
Už v dětství nás učili jednoduchou poučku, že máme změřit čas uplynulý mezi úderem blesku a hromem a následně jej vydělit třemi. Výsledek pak měl označovat vzdálenost v kilometrech, která nás od bouřky dělí. To je skutečně založeno na rozumové úvaze. Zvuk se totiž šíří rychlostí zhruba 330 metrů za sekundu, což znamená, že asi za tři vteřiny urazí jeden kilometr. Hasiči pak radí:
„Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti tří kilometrů.“
To se rovná časové prodlevě cca devíti vteřin mezi bleskem a následným hromem. Naopak v naprostém bezpečí dle odborníků budeme, pokud mezi bleskem a hřměním napočítáme do třiceti, tj. pokud je od nás bouře alespoň deset kilometrů vzdálená.
Vypojování spotřebičů ze zásuvek
„Vypni tu televizi a vytáhni ji ze zásuvky!“
Kdo z nás tuhle větu v dětství, když se blížila bouřka, od rodičů neslyšel, nebo ji dokonce sám později nepoužil. Pravda je taková, že do sítě zapojená televize nebo jiný spotřebič určitě nezvyšuje pravděpodobnost, že by do vašeho obydlí blesk udeřil. Nicméně vypojením spotřebičů ze zásuvek předcházíte jejich možnému poškození v důsledku úderu blesku. Řada lidí se mylně domnívá, že při bouřce stačí vyhodit jističe. Nestačí. Vzdálenost jističů od kontaktů v zásuvkách je tak malá, že elektrický impulz přeskočí i tak. Před kolísáním napětí může ochránit přepěťová ochrana, v případě úplného výpadku proudu zase poslouží UPS neboli záložní zdroj, který pomůže překlenout dobu bez připojení k elektrické síti, což je nesmírně důležité a brání to například ztrátě důležitých dat.
Při bouřce neutíkat!
Ano, to se skutečně doporučuje. Ne však proto, že by rychlost pohybu jako taková blesky přitahovala. Ale proto, že při běhu má člověk zpravidla mnohem delší kroky. Právě vzdálenost nohou se pro něj může nakonec stát tragickou. Pokud blesk udeří někde v jeho blízkosti, pravděpodobnost, že běžce výboj zasáhne, je mnohem větší.
Jak se tedy správně při bouřce chovat?
V první řadě se doporučuje plánovat venkovní aktivity se zřetelem na předpověď počasí, která by výskyt bouřek měla téměř s jistotou včas predikovat. Pokud se ale už venku nacházíte, snažte se najít vhodný úkryt. Tím rozhodně není kraj lesa, osamělý strom, místo pod převisem nízkých skal nebo menší stavení bez hromosvodu. Vhodnou ochranu před bouřkou představují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí. Za riziková se považují vyvýšená místa či otevřený terén, kde – pokud už se vyskytujete – se doporučuje bouřku přečkat v podřepu s nohama a rukama u sebe. Rozhodně si však nelehejte! Čím menší plochou budete se zemí spojeni, tím lépe. Vyhýbat se je dobré i vodním plochám a tokům a nedoporučuje se zdržování ani na podmáčené půdě, která může vést elektrický náboj na velkou vzdálenost.
V případě, že přenášíte nějaké kovové předměty, je více než vhodné je během bouřky odložit. Fungují totiž jako hromosvod. Za připomenutí stojí případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Podobně riskantně se jeví třeba i deštník – i ten je při bouřce lepší dát stranou.
Výskyt bouřky představuje riziko nejen pro člověka jako takového, ale i pro domácnosti a firmy, respektive elektronická zařízení v nich umístěná. A bleskosvod je před poškozením plně neochrání. Vhodné preventivní opatření proti kolísání napětí představuje instalace přepěťových ochran, při výpadku proudu zase svou službu prokáží záložní zdroje. Tato zařízení nabízí například společnost Schneider Electric.