Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenního zasedání svého měnového výboru podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Oznámila to v tiskové zprávě. Rozhodnutí bylo jednomyslné, hlasovalo pro něj všech 12 členů výboru. Americký prezident Donald Trump v reakci uvedl, že sazba by se měla naopak snížit, a to na jedno procento či níže.
Centrální bankéři argumentují snahou dostat pod kontrolu inflaci. Ta se v důsledku války na Blízkém východě, která zvyšuje ceny energií, pohybuje vysoko nad třemi procenty. Jedním z cílů centrální banky je dvouprocentní inflace. Rozhodnutí má podle centrálních bankéřů podpořit rychlejší návrat k tomuto cíli. Měnový výbor dále dodal, že hodlá zajistit cenovou stabilitu.
Zveřejněná prognóza budoucí měnové politiky ukazuje, že 16 z 18 lidí, kteří se na tvorbě politiky podílí, očekává do konce letošního roku alespoň jedno další zvýšení sazeb pokaždé o čtvrt procentního bodu. Pouze dva z nich předpokládají, že sazby zůstanou na stávající úrovni.
„Hospodářská aktivita roste solidním tempem. Ačkoli nejistota zůstává zvýšená, mimo jiné v důsledku geopolitického vývoje, výdaje domácností vykazují odolnost,“ dodal Fed s tím, že nadále silně roste produktivita a kapitálové investice zůstávají silné.
„Těžko bych mohl celkové finanční podmínky označit za restriktivní. Tento názor výbor sdílel, a proto jsme omezili míru uvolněnosti měnové politiky,“ řekl předseda Fedu Kevin Warsh na tiskové konferenci po zasedání
Na trhu práce podle výboru přírůstek pracovních míst drží krok s vývojem pracovní síly a míra nezaměstnanosti se téměř nezměnila.
Zvýšení sazeb není překvapením
„Trh dnešní zvýšení sazeb očekával. Argumentace pro tento krok stojí nejen na tom, že americká inflace se již více než pět let drží nad inflačním cílem, ale především na letošní kumulaci proinflačních rizik, včetně těch spojených s dopady konfliktu na Blízkém východě,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka.
„Můžeme debatovat o tom, zda by centrální banka měla zvyšovat úrokové sazby v prostředí nabídkového šoku. Pokud však centrální bankéři dospěli k závěru, že existuje reálné riziko růstu inflačních očekávání domácností a firem, je zvýšení sazeb správným krokem,“ dodal Berka.
Jde se o první změnu kurzu měnové politiky pod vedením nového šéfa Fedu, připomněla agentura Reuters. Warsh se úřadu ujal koncem května poté, co jej prezident Donald Trump vybral s očekáváním, že bude sazby naopak snižovat. Za neochotu snižovat sazby šéf Bílého domu ostře kritizoval Warshova předchůdce Jeroma Powella.
Trump na sociální síti Truth Social v reakci na zvýšení sazby uvedl, že by měla být jedno procento či méně, protože Spojené státy díky investicím vzkvétají, přímé kritice Warshe se však vyhnul. „Snižte úrokové sazby pro USA, a to rychle,“ zakončil prezident svůj příspěvek.